Československá literární komunita
Tak jako generace autorů před vámi, publikujte svoji psanou tvorbu. Podělte se o svoje názory a sbírejte zpětnou vazbu na svoje díla. Inspirujte se a učte od nejlepších.
Přidejte se4:13
20. 02. 2001
5
0
2971
Autor
suva
Na cáry hebkého papíru
pohodím své city na(d)míru
Můj pohár touhy se rozbíjí
v polštáři noci, v Utopii...
Ptáci se prokřičí do noci
nočňátka slavičí nemoci
v tlukotu srdcí a v kolotu hodin
prostíraj paletu barevných tónin
Sejměte z růžových postelí
anděly, co na lásku zemřeli
k nohám pak trnové koruny
stříbro, co přilétlo od luny
omotejte jim kolem očí
svět, co se pořád jen točí
Ze sna se budívaj plačící
nad ránem s náručí kručící
posouvaj vše směrem kupředu
ze svého smutného nadhledu
Ptáci jak ranění slepotou
v korunách stromů svou nahotou
zpívají (z)vonícím (d)uším
je úterý ráno, jak tuším...
čas mezi třetí a pátou hodinou ranní bych zasvětila duševním terapiím :-) ...a ten následující slunci, chi chi
Krasne.. mi hrajes, primo v mollu..
nasadit bryle, klobouk dolu
a nechat zpivat nahe ptaky
do uší.. a do duse taky...
..nezpivat s nimi at nam nedá..
i kdyby byla treba streda..
a hýřit fantasii,vtipem
Uprimne.. a jasne.. s TIPEM...
zpívají (z)vonícím (d)uším
je úterý ráno, jak tuším...
!!!
... na víc se nezmůžu
ale je to moc hezká terapie.....
a navíc ještě člověk ušetří za psychologa... :-)
Miroslawek
20. 02. 2001
Mlčně ti sůvím...
vlaštovkuju...
Odprosím tě
a poděkuju...
Do tváře, něžně pod lom z peří
dnes fouknu, ne, to venku sněží
to nestudí tě horká slova
Jsi moje malá moudrá sova
jsi mírná láska zpod hrníčku
vylovím city z kapesníčku
a přejedu ti nahým čelem
Pojď, v očích smíchu rozestelem...