za svůj obrys

ano - er se potřebuje dostat mimo svůj rámec ... někam, kde ještě nikdy nebyl... tedy také tam, kde ho nikdo nezná a kde ani on nikoho nepoznává ... a dostane se tam... se sebou nebo bez sebe, s bolestí nebo nebo bez bolesti, smířený nebo nesmířený... vždycky to dokáže, každý to vždycky nakonec dokáže... a já mám pokušení... dříve než nakonec

říkám mu stále: Nemusíš dělat nic zvláštního, stačí jen překročit svůj obrys. Jen o maličký nepatrný krůček, a je to. Chce se od tebe jen jediné....  co nemůžeš. Musel bys svůj rámec docela rozbít a to ty sám nikdy nedokážeš. Byla by to docela tvoje smrt.

a také mu říkám: Nedoufej v možnost nějaké změny. V nějaké kroky, v nějakou přípravu, v odklad... nikdy nebudeš schopný ničeho jiného, než čeho jsi schopný teď... a kam přijdeš, vždycky to budeš ty se svými sny, obrazy, nadějemi... s celou armádou pomocníků, kteří tě budou odvádět, kteří ti budou pomáhat svou spoustou jemných žen a mužů - těch kteří ti nabídnou svoji oporu a ovíjení... ale až přijde zlom... zmizí.

proto si nemysli, že zlom přijde... že se budeš moci projevit, že ti ještě zbývá čas na přípravu... tak jak jsi teď, tak budeš vždycky, tak jak děláš teď, tak budeš dělat vždycky, všechno a všude... jediný zlom, který můžeš udělat, je vidět