Spolkni prášek...

          Sklo se zamlžilo pod jejich rychlým dechem. Leželi spolu v houpací síti, což považovali za luxus, který si může dovolit málokdo. Síť při pohybu trochu praskala a noha jí propadávala jejími oky. Na stropě se mračil lustr a nadával na ty dva, že on zůstává temný a oni tak planou. Pak se ozval veliký třesk a praskla okenní tabulka. Nevydržela se dívat na tu rozkoš. Koberec vzplál od jiskřiček, které prolétávaly mezi těmi dvěmi těly, ale pak si to rozmyslel a uhasil se proudem vlastních slz.

           Spolkni prášek. A když to nezabere, vezmi si další. A pak další. A ještě jeden. Celé platíčko. Celou krabičku. A když nepomůže ani to, podřež si žíly nebo si prostřel hlavu. To je každopádně jistější.

           Chlapeček s rozbitým kolenem pláče na chodníku. Pěstičkama buší do asfaltu a proklíná vlastní matku. Potkan z kanálu zvědavě ňufá čumáčkem a pak se rozhodne, že si s ním půjde popovídat. Dneska má náladu na cizí stesky. Sedí spolu u patníku až do večera. Mají si toho hodně co říct.

            Prý jednou žil muž, co si zkoušel osedlat hada. Had to byl přítulný. Rád se tomu muži obtáčel okolo krku. On mu zpíval The Doors a had sladce vrněl. Jaká smůla, že mu jednou kdosi našeptal: "Zabij! Zabij! Zabij!" Had objal svého pána a zatnul svaly. Toho hada už nikdo neviděl. Snad se odplazil do Ráje svádět Evu.

             Půlka oblohy se zrcadlí v karmínově rudé hladině jezera. A druhá půlka té samé oblohy je pod ledem. Zamrzla roku 1914, ze stesku nad smrtí velkého básníka. Občas po tom ledu přeběhne dlouhonohý slon a z chobotu vydechne spršku stříbrných sklíček. Když do rána neroztají, děti, co si chodí na jezero hrát, je třeba seberou a bude na chleba. Rodiče je pochválí.

              Propíchla si ret rezavým hřebíkem. Čekání na žloutenku uteče rychle. Mezitím si může provlíct dred obočím nebo zazpívat "Come as you are".

              A kdy to skončí? Až roztaje půlka oblohy, až se slonovi zkrátí nohy, až obživne Johanka z Arku, nebo až ti člověk tvých snů řekne: "Tak zítra."

              Potom polib ježka a neohlížej se na rány. Bolest léčí. Aspoň to někdo tvrdil. Naivka...