Deník teenagera

                                                     Pondělí                                                                                                              Ráno jsem vstal, ač jsem měl původně v plánu, že si ze všeho nejdřív vyčistím zuby. V koupelně jsem strávil pouze deset minut. Zase škola......vopruz. Zase musím poslouchat ty jejich kidy, jak vypočítat cosinus, nebo jak zkoncovat z drogama.

Při cestě do školy jsem vykouřil dvě žvára a abych se nenudil, mumlal jsem si pod vousy vlastní repík, které sem složil asi před tejdnem. Od té doby, přisahám, jsem se už toliko nezhulil. Ve škole se mi podařilo třídního Švestku přesvedčit, že sem se za ten téden polepšil. Bál sem se, že mi bude zase promlouvat do duše, jenže on jenom podotkl: Hele, jestli u tebe ještě někdy najdu tu slivovicu tady ve škole, tak mě ředitelka zabije. Hele, jestli chceš džointa, tak dávej velkýho bacha Pepane...

Jakmile se ke mně otočil zády, vyfakoval sem toho Šiíta, až to ve třídě trochu zašumělo smíchem. Když vyšel ze třídy ven, začli sme dělat trochu bugr. Do kouta nás stejně poslat nemůže, protože tam jsme zrovna šikanovali jednoho týpka. Odpoledne sem se pak ztrašně zdunil, takže si milý deníčku nic nepamatuju. Ballshit.

Na zétřek sem se brutálně netěšil, protože nám Švestka vyhrožoval třídnickou hodinou na sedmou ranní. Kokot jeden. Po cestě z hospody domů jsem vyflusl pár nechutných zelených hlenů na chodník a šel sem spát už v jednu ráno, aby neměl fotr zas ty svoje kofry. Víte co se mi zdálo? Ballshit. O čem se mi zdálo, do toho ti nic není.                Pokr. příště.....