Československá literární komunita
Tak jako generace autorů před vámi, publikujte svoji psanou tvorbu. Podělte se o svoje názory a sbírejte zpětnou vazbu na svoje díla. Inspirujte se a učte od nejlepších.
Přidejte seXVIII
26. 02. 2001
5
0
2858
Autor
Mea
Pojď a posaď se
do křesla svrhovaných.
Sedíš pohodlně?
Měl bys.
Ještě se usměj
na tu co miloval jsi,
ale neplač,
není proč.
Ona pláče,
ale tobě pro radost.
Teď usmála se.
Tak už dost!
Jsi tu pro nás
a ne pro ni.
Usmála se znovu,
řekli jsme už dost!
Zavřete vrata,
zatáhněte oponu.
Tohle je naše noc
a náš budeš i ty.
Tak vítej u nás,
v masokombinátu Radost.
to sis jako věnoval ke svým 18.ti, ju? ;op snil si o tom, jak Tě vedou na porážku, vole? :o))))
promin'.
je zvláštní, že tohle nějak nikdo nechápe, přitom v podstatě o nic extra nejde :o)
Navždy_Tvůj
11. 10. 2002Gastarbajtr
07. 09. 2002
Stejnak nic nevidim, jsem slepej, jako žába ... no, to je zas jednou logický přirovnání :o)))))))))))))
kdybys řek, jako krtek, uvěřím, ale takhle....inu...
néééééééééééééééééééé
nejsem si jistá, jestli jsem to pochopila přesně tak, jak bylo tvůrčím záměrem, ale každopádně je to velmi působivé. na druhé přečtení možná ještě
víc než poprvé
me by jenom zajimalo proc se to jmenuje XVIII ???
jinak souhlas s Veritou...je to...pusobivy...ale taky by me zajimalo o cem to vlastne je podle autora???