Tence kreslená mapa nového světa

Led pod nohama praskal a po hladkém chladivém povrchu se rozbíhali tencí pavouci prasklin. Pevnina byla daleko a nezáleželo na tom, byl tu nový kontinent, zakusoval se do země svým štípavým chladem, shora se nechával hladit ledovým větrem, zdola jej drásaly zčernalé nehty utopenců.

Jak krásná by byla mapa nového světa, pečlivě vykreslena ostrou špičkou pera, precizní šrafou miniaturních údolí, nepostřehnutelných horských masivů, neviditelných jezer a ztracených měst. Konečně je možné najít místo, kde země končí, propadá se do temnoty, která zemi pomalu ukusuje. A krása je v poznání, že mezi zemí a nekonečnou temnotou není žádný rozdíl, země je jenom jiné skupenství nicoty a temně se šklebící otvor může být tou nejjasnější cestou ke světlu.