Písmák Československá literární komunita
Tak jako generace autorů před vámi, publikujte svoji psanou tvorbu. Podělte se o svoje názory a sbírejte zpětnou vazbu na svoje díla. Inspirujte se a učte od nejlepších.
Přidejte seomyté stopy na písčině
Výběr: Print
01. 03. 2001
14
0
4403
Autor
Sala
Pro ten pocit, kterým kdo okusil, se nikdy pachuť nevymyje… v úctě, Ramoně..
"Moře..." má vždy více tvoji vůni..
srdcem bezbřehá...
Vítr do tvých láskyplných plachet…!
OMYTÉ STOPY NA PÍSČINĚ
"Hladí se moře.., oceán" ..ve tvých příbojných očích, v jeho nespoutaných vlasech.. rve na kusy ze svých nesycených útrob, zmocněným nářkem s přílivy větru o prudkost vln vzdorovat každé a znovu se jí kořit.. o každý uzel snažné cesty, (sám v sobě neomezen), kypíce stěnou vrstveného času: „Tady a teď mnou žij!“
Úzkost jí zachvěla.
„Neboj se, pojď! Já jsem to!..“ volní se krok.. po klidné hladině bouřlivák táhle za údery odeznívá, ranám výzev jen odeznělé steny.. zůstatky perel tušeného smíru.. žene.
Temní se.
Nic než prostor.. vlahá jistota a nerušené ticho. Nic než ticho a splynutí.... v každém pohybu po nebi letícího ptáka, „..vida je, rackové..“, halasně žebrotou, za útesy, řičí..
Při ústí věr, odvisle záhybu odložených ramen, rozkrývá se život. Šepotem přestárlého usedal se do podoby horizontu skal, ustavičným výbojům jazyka o vlastní rozeklanost. Čnělé jsou pahýly skal, prohlubní času, když dobýváme bezedné.
A jantar písku zarývá se dosurova,
„podívej slunci..“
jak malí jsme při něm byli, jak velkým se nám zdál...
a naše nohy ještě suché, omyly se písku …
krajinka ... rána sú najkrajšie ... takto z útesu (poznám miesto neďaleko ancony) ... a racky ... blíži sa búrka
A jantar písku zarývá se dosurova,
„podívej slunci..“
a všechno ostatní... :o)
miluju tu vůni v puse, když se zakuckám s nádechem do hlubin, modro žluto, co je nahoře, co dole... a je vůbec nahoře-dole...? Je kolem dokola, prosluněně slaně, skřikem bratříčků racků a touhou v jejich načechraných... zalomeně padají - vlastně možná nahoru... lesk.. pleskání... vln, křídel, rukou... v moři letíš... a vosk se ti v křídlech nerozpustile.. se směješ... směješ se dozlatova a svět je to nejkrásnější místo, kde se dá prožít život...
☼ *
juuu, Falcii, takhle hezky bych to taky chtel umet rict :)
a co, po svojemu :)
dekujuu :)
očarená, neviem ako...
neboj :) nedělám -slovenštině- návrhy :-)) i když je do budoucna autorsky slibná :-)))......jen se ráda směju a u tebe se úsměvy samy podvolujou chtění...
Prohlášení:
Tímto dávám na vědomí že Anonym: „Tvé verbální …“ (hodný) :))
Nemá nic společného s Anonymem: „Salo, to ještě nevíš …“ (zlý) :-(
Já (hodný) (firma: prásk bonz donáška s.r.o.)
totiž pracuju zásadně diskrétně, (na objednávku, a do ouška)
Anonym (hodný) :) v. r.
Anonyme, to není pravda ! Salo, dobrá, jsem někdy Helena a ALOHA, ale ani jsem netvrdila, že nejsem. Lžu úplně jinak
~ ~ ~
tvoje odezva byla dnu perleťové schránky nespatřená perlička :)
a dobrého se člověk nemůže urouhat!...krásy teprv :-))) mořská pěničko :-))))))))))
lépe, siréno nám vábná :-)))))))))
Heli, trochu jsem zabrousila na návštěvu k +ALOHA+ a čekalo mě tam překvápko...nevím, možná jsem postřehem mimo :-)
nejsi tu ve třech?
Helena-ALOHA-Ramona?
připadá mi styl každé (z Vás) jiný a přece vahou stejně oduševnělé krásy... perly na Písmáku..tečou mi z očí...přes tři duše :-)
nechci zpovídat, jen mě to tak napadlo...nemusíš, když nechceš odpovídat :-)
žasnu, nebo spíš civím, jak se to valí, kdyby nebyl odliv, bez nejmenšího tušení bych tady za pár dnů i vyplavala.. Salo ! proč je odpověď tady ? a jaké nesmysly !kdybych to četla, a tomu věřila, vždyť je to rouhání, víš sama
~ ~ ~
Tvé verbální "obžerství" v rúbrice "Vztah k literatuře" (a nejen tam) je originální a zaručeně pravé (jako švábská povidla).
Ale Tvé básně, jakož i ostatní dílka jsou krásné.
s. :)
s. :-))))))))))))
Jéééééé, zvedáš mi sledovanost :-) s nedožraně zapřízněným vztahem k dobrému a literatuře Tě zvukomalebně zvu na zaručeně originál domácí povidla - šváby laskavě dodej :-))))..možno i přehodit!
p.s.: mákni...zapaluji do intima :)nekuřáckou(: svíčku :-)))))
:-))))))
"Když kritiky jsou malé perly na dně moře..." škoda je nechat odpočívat, odpovídám sem... :-)
---
hledám způsob, jak říct - vosk křídlům taje.. - a zadržet dech, abych se přitom vznesla - ne, to vážně nedokážu Salo, znáš mě ? ~ ~ ~
---
Rami :-) vydej se nám! nebo se alespoň nech vydat…:-)
v každém stánku ohlédám za mokrou stopou vstřícné přejícnosti, pokorným díkem po kapsách, že jsem tě tu zúrčkem četla s kapkami dlah svému znevidění, jak jsi i bez toho :) oroseně krásná.... tisíce růží v jeho zahradách na kůži dechu v pultech krámků osiřele vadnou, unyle modří tvojí, že snad i jim jednou.. po vršcích pěny ladně plátkům, ovineš hladkost slov, rozpoznaně krásná...:-)
...o vlnky vánků do moře ticha...:-) jen přehrávám melodii tvého srdce...znám tě? :-) nemyslím....:)
**!
(nějak bezeslowně..ostatně jsem nemocná a nemůžu si namáhat hlasivky řvaním nadšení:-)))
bylo.. kdysi... dnes... i na pláži kopu do ohryzků
ale pro vzpomínku
a pro Tebe
děkuji
*
mně ? tolik ? ale já nic nemám
děkuji, krásné řádky
tyto
...prohlubní času, když dobýváme bezedné.
A jantar písku zarývá se dosurova,
„podívej slunci..“
~ ~ ~