vzpomeň si

Vzpomeň si na to co se událo. Na rty co hledaly cestičku po tvé kůži. Na ruce, co vedle tvého srdce, malovaly obrys růže. Na oči plné touhy, lásky, zářící modré korálky. Je mi líto, jsem nezbedný snílek, a nemám v sobě mnoho morálky, při vzpomínce na dny, na mnoho chvilek, strávených s .... To vše se může! Milovat se bez hranic, nebrat ohledy, vnímat kradmé pohledy. Zrychlený tep, slyším znovu tvá slova, cítím tvůj dech, jsem jedna z mnoha. Tak ať!! Cítím tvou přítomnost, hřeješ mě. Zastavil se čas, opět cítím tvůj dotek, chvěješ se, nejsi sám! Jsi tu, tvůj vtip, tvá osobnost. Provedl si mi hezký skutek! Je mi vedle tebe teplo v kamených zdech. Byla jsem chvíli tvou, den i noc byl krásný, vše do nedávna bylo zahaleno tmou. Nediv se! Tobě by to mělo být jasný! To nic, láska je trvalá, jen mi tu nejsme na stálo! Dokud žijeme, je zde nádherně, i když....

---