Československá literární komunita
Tak jako generace autorů před vámi, publikujte svoji psanou tvorbu. Podělte se o svoje názory a sbírejte zpětnou vazbu na svoje díla. Inspirujte se a učte od nejlepších.
Přidejte seMilování
11. 03. 2001
0
0
1022
Autor
Dav
21 Milování
Když tvůj polibek dotkne se mých rtů,
má hlava je plná nejkrásnějších snů,
které rozvášní mé smysly.
Jsem jek otevřená kniha
co spadnout by chtěla do tvého klína
a mé list vykonat nejkrásnější něhu
věnovanou tvému tělu.
Pak dlaní pohladit tvé líce
a snad již nechci mít více
než tvoji lásku.
A ještě něco... sice prostřední sloka je moc popisně konkrétní, ale nikde ani náznak toho, že na konci by měla láska zevšednět, nenacházím. Naopak, tudy, skrze lásku, cesta vede!!! :o)
No jo, člověče, tak už to chodí, co je člověk člověkem - předehra, soulož a euforie způsobená uvolněním endorfinů po ehm sportovním výkonu. Je pravda, že na dané téma jsem tady četl daleko větší žumpy, přesto však - že je něco lepší než nejhorší ještě neznamená, že je to dobrý.
Milování naštěstí nezevšední, ale takovéhle básně velmi brzo, sorry.
Mě so to docela líbí, ale není to nic nového. Jen milionté první zpracování starého tématu.
Kazde tema se se opakuje - laska, zivot, zklamani, smrt, smutek, radost . . . .
Rozhodne mi to je blizsi, nez treba Jezerni basnici, kteri jsou schopni psat 18 slok o padajicim listu.
Tohle jsme zazili, nebo zazijem, vsichni a vsechny nas to stejne zasahne(lo).
:o) Robinson - kéž by všichni napsali o tom, když cokoli poprvé včetně plitiků a pak připustili k sobě kritiky