Písmák Československá literární komunita
Tak jako generace autorů před vámi, publikujte svoji psanou tvorbu. Podělte se o svoje názory a sbírejte zpětnou vazbu na svoje díla. Inspirujte se a učte od nejlepších.
Přidejte seVíra
01. 06. 2006
3
0
1758
Autor
JARUB
Po kolenou špínu stírám,
tak dávno neznám nebe.
Jen v křeči slámu svírám,
když noci zaprodal jsem sebe.
Nevím už jméno své
a listí voní strachem.
Oknem mě vítr zve
a nakrmí mě prachem.
Konečně znám svůj klid
až hlavu špalku svěřím;
anděli, co sem vlít
já nesmrtelně věřím.
tak dávno neznám nebe.
Jen v křeči slámu svírám,
když noci zaprodal jsem sebe.
Nevím už jméno své
a listí voní strachem.
Oknem mě vítr zve
a nakrmí mě prachem.
Konečně znám svůj klid
až hlavu špalku svěřím;
anděli, co sem vlít
já nesmrtelně věřím.
Všem děkuji za návštěvu!!
Qweros: je to správně, je to takové vězeňské blues, kdy zoufalec plazící se po kolenou stírá špínu z podlahy....to jen na osvětlenou :o)
souhlas s etnou a jeste bych pridal ze "Po kolenou špínu stírám" neni logicky zpravne...muzes budto stirat Z kolenou nebo po kolenou ROZtirat
Oknem mě vítr zve
a nakrmí mě prachem.
to je pěkný!
zbytek: jednoduché - už trochu okoukané rýmy, zkus hledat méně obvyklá slůvka ... já se snažim o to samé :)hodně štěstí:)