Písmák Československá literární komunita
Tak jako generace autorů před vámi, publikujte svoji psanou tvorbu. Podělte se o svoje názory a sbírejte zpětnou vazbu na svoje díla. Inspirujte se a učte od nejlepších.
Přidejte seVše je pryč
04. 06. 2006
3
0
561
Autor
Samantea
Bolest a strach,
láska na márách
potichu spí.
Slzy po tváři kanou,
bolest pro lásku dávnou
venku tiše sněží.
Žal padl z oblaků,
blýskátko pro straku
srdce na sněžence leží.
naděje zbaběle utekla,
čokoláda na dlani roztekla,
holčička o Pegasovi sní.
Nesplnitelná přání,
neuskutečněné touhy,
jen okamžik pouhý
stačí k probuzení.
Však pak je člověk chudý
a baví se jen z nudy,
je o lásku ochuzený.
Teď zrovna cítím něco, co tahle báseň přesně vystihuje. A je to napsaný krásně. Melancholie z toho přímo stříká. Tečou mi slzy*
dnes furt samy smutněnky!
špatny to není, ale furt je to tak nějak z jednoho ešusu