Československá literární komunita
Tak jako generace autorů před vámi, publikujte svoji psanou tvorbu. Podělte se o svoje názory a sbírejte zpětnou vazbu na svoje díla. Inspirujte se a učte od nejlepších.
Přidejte sePuklé zrcadlo
16. 03. 2001
7
0
2042
Autor
Abendstern
Žhavá voda víří v žilách,
v sítích stromů zpívá krev.
Nepřející tlusté skoby
zatlučeny na rakev.
Nepaměť má vlastní život,
vše se od ní počítá.
Dýcháš táhle, v mozku píchá
temná růže rozvitá.
Vyskočíš a zavřeš za sebou dveře.
Projdeš sedmi honosně zdobenými síněmi
a nepotkáš už ani jedno
Puklé zrcadlo.
dismorphia
20. 06. 2004Konstantinidisová
04. 06. 2001
Já to cítím tak, že by báseň měla mít pokud možno jednotnou formu. Samozřejmě Ti nic nepředpisuji. Já jen vyjádřila vlastní názor. Od toho tady ty okýnka jsou, ne?
Me se v tyhle basni prave to preruseni rytmu libi..
to VYSKOCENI a zavirani dveri !