Československá literární komunita
Tak jako generace autorů před vámi, publikujte svoji psanou tvorbu. Podělte se o svoje názory a sbírejte zpětnou vazbu na svoje díla. Inspirujte se a učte od nejlepších.
Přidejte seProč nemáš rád mé jméno?
03. 08. 2006
5
0
3162
Autor
samantarosi
Jsem špína ve slovech na náhrobku vyrytá.
Jsem embryo ve válci plném klihu.
Jsem nesfouknutá svíčka na dortu.
jsem hadr,kterým stíráš z čela vinu.
Jsem rovná čára tvého tepu.
Jsem trombus tělem bloudící.
Jsem kulka v hlavni plná vzteku
Jsem poslední tvou stolicí.
Jsem dozvukem pištících brzd
na dálnici smrti.
Jsem sama smrt a jsem všude
i zítra na Madisonském mostě
přivinu své další dítě k hrudi
Tak nekřič tolik!
samantarosi
14. 06. 2006
jsem, jsem, jsem... a přitom o ničem. Jen něco napsta, abys nakonec mohla švihnout to: peklo sou ti druzí ---
ten bukowski je tam pěst na oko... tím spíš odvážnej prolog! je jasný že se nebojíš sraček... to je pěkný předpoklad!))) zaujalo mě jak ses mu v jeho prachbeatnické bácnické formě skoro v ničem nepodobala/nanapodobovala/ ale to je tak veškerá chvála.
samantarosi
13. 06. 2006mongolský_vlk
13. 06. 2006
ten kroužek nad ů v prologu mě natolik vyhodil z konceptu, že nejsem schopna to přečíst..sorry