Československá literární komunita
Tak jako generace autorů před vámi, publikujte svoji psanou tvorbu. Podělte se o svoje názory a sbírejte zpětnou vazbu na svoje díla. Inspirujte se a učte od nejlepších.
Přidejte sePro ty, co vědí, o čem to je...
21. 06. 2006
13
0
3452
Autor
Nickyx
Zvedá se vítr -
zavři to okno
už dost rozfoukaných vzpomínek bylo
tíží mě jak vina
a vina tíží mě ještě více
než objetí nepřítele
teď na kolenou
už nemohu
ale už neprosím o odpuštění
odpouštím
a v zápěstí
si vyba(r)vuju vzpomínky...
Usmáty_autor
27. 06. 2006
hm......jsem ještě pořád mimo z Tvé Netradiční že asi nemohu vnímat..ale smutku je v tom tolik že mě mrazí...t
Tak na týhle mě něco potěšilo, optimismus, žeby, trochu, ale přece:) Je krásná:)
ale už neprosím o odpuštění
odpouštím
To je důležitý:)No vlastně celý je to hrozně důležitý:) Celý...
To je vono, milý Nicku, jen neprodat radost z úspěšné tvoprby za sebelásku střihnutou egocentrizmem. Jak se zdá ti to nehrozí... FAJN !
Je to takovej hezkej přechodník od skoro beznaděje k optimizmu... zraješ, hochu a dost rychle, jen se nenafoukni, to je hrob kvality.