Československá literární komunita

Tak jako generace autorů před vámi, publikujte svoji psanou tvorbu. Podělte se o svoje názory a sbírejte zpětnou vazbu na svoje díla. Inspirujte se a učte od nejlepších.

Přidejte se

Křídla

Výběr: Zbora
06. 07. 2006
3
0
2285

     Vysypala jsem měsíc uleželý odpadky do kontejneru neroztříděný. V tu ránu se na ně slítlo hejno orlů blanokřídlých, v našich zeměpisných šířkách a dýlkách zásadně nehnízdících. Evidentně jim vůbec nevadilo, že tu nemaj co dělat. Propíchla jsem si ušní boltce briliantovou broží po babičce, kterou mi kdysi ukradli a udělala jsem si plastickou operaci prsou.
     "Hezký," řikal´s a hladils jizvy bříškama prstů, "ale původně to bylo o moc hezčí." Zatáhl´s za uzlík, kterej z jizvy čouhal a opatrně jsi začal rozvazovat šněrování. Pomalu jsi mi rozvázal prsa a ona upadla. Už si nikdy neříznu do těla.
     Ještěže orli a netopýři svejma blanitejma křídlama čeřej vzduch, jinak by se nedalo dejchat. Padlej anděl, kterej seděl U psů na zahrádce se zluboka napil, vyndal hřeben ze zadní kapsy kalhot a vyčesával si z šedohnědýho křídla hmyz a vajgly. Měl jen jedno, o druhý přišel, když na Silvestra padl na koleje. Nedali mu invalidní důchod, ale na hřeben si vyžebral na nádraží. Seděla jsem s nim u stolu a brečela jsem.
     "Upadla mi prsa," vzlykala jsem hlasitě.
     "Prsa nepotřebuješ k životu. Hele, já jsem přišel o křídlo a taky nebrečim."
     "Křídla nepotřebuješ k životu, beztak máš imrvére v krvi tři promile a nemoh bys lítat, ani kdybys moh, protože by ti štípli kupón."
     "Che!" ušklíb se a odsed´si.
     Vyšel měsíc a šklebil se na mě taky, jen potichu. nechápala jsem to, plastický operace jsou dneska běžný.
     Najednou se trošku setmělo, pouliční osvětlení něco zastínilo. Přilítlo ke mně cosi, co bylo velký jako člověk, mělo to na sobě bílou noční košili a na zádech dvě obrovský, silný a funkční křídla.
     "Ahoj, já jsem Adéla," řeklo to a pak mi to nafackovalo oběma obrovskejma, silnejma, sněhově bílejma, funkčníma křídlama.
     "Tak vidíš," řek padlej anděl, když jsem ležela pod stolem, "a to se pořád vytahuješ, že nechlastáš!"


Milly
26. 07. 2006
Dát tip
:-)) haha..

tak by ti knihu mohl obstarat ten, kdo ti tankuje benzín do auta :-))))))))

Zbora
11. 07. 2006
Dát tip
Ještě ne...poslední dobou nemám ani čas natankovat benzín do auta...natož na knihy ;o) Až jí budu mít, hlasitě se ozvu, neboj :o))

kuju taky mi to přijde useklý :-))))) už máš knihu????? :-)))))

Zbora
11. 07. 2006
Dát tip
¨Rychlost mi v závěru tentokrát příjde naškodu, cílený efekt šoku z neexponovanosti se nějak nedostavil...asi by to chtělo silnější šťouch...jinak je to fajn poezie :o)

Anyz
11. 07. 2006
Dát tip
hm dokonaly asociace prijemne se mi to cetlo a moc libilo tip dokonalej napad

Na psaní názorů musíte mít ověřený email.
Sdílení
Nahoru