Československá literární komunita
Tak jako generace autorů před vámi, publikujte svoji psanou tvorbu. Podělte se o svoje názory a sbírejte zpětnou vazbu na svoje díla. Inspirujte se a učte od nejlepších.
Přidejte seVzpomínka
19. 07. 2006
11
5
1967
Autor
Moncheri
Své srdce jsem nechala v dáli
a znáte to, když se srdce vzdálí!
Člověk pak vzdychá
a tak těžce se mu dýchá,
slunce venku pálí,
ještě včera jsme se smáli,
však včerejšek je čas,
který nevrátí se zas.
A tak se ptám:
"Kdy si spolu promluvíme?
Kdy se opět uvidíme?"
Hvězdičky vychází a zachází
a odpověď nepřichází.
A v nočním tichu,
toužím po tvém dechu,
po tvém vřelém objetí,
prožít s tebou století
....
5 názorů
Moc pěkné, nostalgické. Člověk se přitom zasní a zavzpomíná na první lásku.*
Moc děkuji za soucítění. Tohle dílko mám asi nejradši, jelikož je hodně osobní...Moc děkuji za přečtení!!!