Chrám z ticha

smutňoučké

Díky vám, za tiché zastavení :o)

je. máš pravdu.

/*/

velmi půůůůvabné něžné velmi díky ***

milý?? Je to vyjádření problému.. protože si ti dva neměli co říct, tak to skončilo...aniž by si něco udělali..jen prostě, nenašli tolik společných témat...nedostali se přes to "ticho".... Ale díky za názor

Mno nevim....vztah - to ticho je vrah... To před tímhle je takový milý, melodický... No neva, já si ten poslední odstavec odmyslim ;o)

:))) ale proč ...vždyť to je ten nejzatěžkanější pilíř..vždyť o tom to celé je?,

Pojď se mnou do chrááámu ticha, cítím tvou vůůůůni, těžko dýýchááááám..... Odstavec poslední mohl by býti vynechán. Jinak jo *

thalina: vidím, že nejsem s takovými pocity sama...a občas to pomůže pochopit, že to se tak někdy svátá...Díky

a nebo i právě na konci :-D

Na začátku;)

Někdy to nebývá jen pocit a to pak ležíš a místo slov myslíš..kde se udělala chyba...

Bez posledního verše? Ne. Často mívám stejný pocit. Vášeň, slova se nehodí,a pak to ticho, prázdno, nepřekonatelná propast.

O děkuji, i když bez něj by to byl a výkřik tichou tmou :-)

Je to tak a asi to tak muselo být - ale ten poslední odstavec by mi tam vůbec nechyběl ( - odmyslím si ho) *