Československá literární komunita
Tak jako generace autorů před vámi, publikujte svoji psanou tvorbu. Podělte se o svoje názory a sbírejte zpětnou vazbu na svoje díla. Inspirujte se a učte od nejlepších.
Přidejte senemohu usnout
20. 08. 2006
1
0
870
Autor
m-a-j-a-k
Je 1:46 ráno
v žilách mi proudí krev.
Srdce tluče utěšeným,
odpovědným tónem,
který to nechce vzdát.
Mozek se začíná vydávat
do říše snů,
ale ani on to ještě nevzdává.
Což je dobrá známka toho,
že je vše v pořádku.
Alespoň fyzicky.
Je 1:48 ráno.
:-)
Taková známá noc, řekla bych...
a někdy bejvá pěkně nebezpečná ;-)
a jak řekl, pesimista, počkej si pár hodin, toje pak fakt ještě lepší...
takže když to tak shrnu, tak nevim, ale přeju mín probdělých nocí ;-)
nemohl sem spát a přemýšlel sem nad svou absurditou:)) a kolik pekel sem asi prežil, asi o nic vic nez kdokoli jiný, ale jsou moje a pamatuju si je.
Dvě minuty jak život sám,
jako běh na dlouhé tratě,
vše funguje vzdor narkózám,
nuda je - či plné gatě.
Dvě minuty bez závratě,
co bylo? A co bude pak?
Má to náboj - nezvedá Tě
ze snění všedna hustý mrak?
:-)) Upoutalo mne to, líbí se mi to :-)) Muamarek
Má to něco do sebe. Takové myšlenky k ránu jsou nebezpečné, to dobře znám.