cestář
Cestář
Vše bylo jak má být,
nic nenasvědčovalo ničemu.
Potulný zmrzlý cestovatel
Její pravá tvář
Její pravá tvář
Roztomilá i když zatrpklá minulostí,
stanovila si svou linii,
překročit ji,
Chodící nohy
Daleko předaleko, leželo
skoulené malé dítě.
Bylo zabalené samo vsobě,
leželo si opuštěné,
holka z předměstí
Holka zpředměstí
Oproštěna od inteligence,
jen sinstinkty zvířecího pudu,
hodlala existovat na pokraji jevů
zrovna dnes
Zrovna dnes
Byl jsem se podívat na hokeji,
jsem skalní fanoušek,
ale zápasy prožívám bez emocí.
ležící spona
Prolétla mnou pookřálá záře barvitého nebe,
jehož rub a líc dokončoval sinusoidu
na obzoru, jako poselství Bohů.
Čím jsem se to stal dnes,
Koho to zajímá
Koho to zajímá
Probudil jsem se časně ráno,
zapnul televizi se stupidním seriálem
a usnul.
Smutnej klaun
Smutnej klaun
Sedím se svěšenou hlavou,
vracím se kpoezii
kté valící se mase slov,
Bojím se stáří
Bojím se stáří
Dvacet let, klepe mi na dveře.
Roky blaženého dětství jsou vhajzlu.
Roky stáří vnedohlednu.
Neuvěřitelný prostor
Neuvěřitelný prostor
Oči mi zavalil proud slz.
Slzy, které vycházely zmého prostého já.
Slzy, jenž provázely záplavu vzpomínek
Je to k posrání
Je to kposrání
Vzámku šramotí klíče,
vchází dovnitř,
ověnčena řetězy,
Popadlo mě šílenství
Sedím doma. Mám pocit odloučení a cejtím se jako pravej „beat“ sem zbitý, ale sem i blažený. Sem totálně na dně, vyčerpává mě žití, vysává mě jako vakuová pumpa, ale přesto vše se cejtím vnitřně strašně svobodej. Je to zvláštní pocit vědět, že to co teď zažívám, co teď dělám, mně dodává vnitřní sílu si zůstat natolik věrnej, sám sobě, že příští propast minu o několik metrů.
3 basně ze včera
Nechci, ale musím
Každé ráno tak sám,
koukám z okna
a vidím továrny
Hluboká propast
Hluboká propast
Na dně všeho je velká propast.
Do který se začínám pomalu řítit.
Pohltila už spoustu lidí.
nemohu usnout
Je 1:46 ráno v žilách mi proudí krev. Srdce tluče utěšeným, odpovědným tónem, který to nechce vzdát.
Mozek se začíná vydávat do říše snů, ale ani on to ještě nevzdává.
Což je dobrá známka toho, že je vše v pořádku.
Porazil sem Boha v kostkách.
Porazil sem Boha vkostkách.
Porazil sem Boha vkostkách.
Hodil 4 a 2,
což bylo míň,
Potkání
Potkání
Potřeboval sem potkat člověka,
co by mi daroval svůj elán.
Co by mě osvobodil ze zajetí,
VŠECHNY KRÁVY MAJÍ VELKÝ PRDELE
VŠECHNY KRÁVY MAJÍ VELKÝ PRDELE
Kdyby někdo sfoukl všechny svíčky, byla by na světě tma. Svíčky nejsou jen ty z vosku, každému znás plá i jedna svíce vsrdci. Někomu více, někomu méně. Někdo si myslí, že sežral všechny rozumy světa.
Tajemství záchodů
Tajemství záchodů
Byl jak my všichni. Žil, bydlel, jedl, modlil se, pracoval, vzdělával se, onanoval, hrál karty, pil, věřil v politiky, koukal na stupidní pořady, a nechal se unášet společností. Věřil, že někdy najde cestu, ze své bezvýchodné situace, cestu ven. Nenašel a zemřel v zapomnění.
Smolný večer
Smolný večer
Ospale pokukující vrah,
vyhlížel další svou oběť,
Měsíc ozařoval zem.
Ťukání
Ťukání
Ťuk, ťuk, ťuk…klep, klep, klep. Lidé klepou. Lidé ťukají. Buší pěstí do dveří.
Had
Had plazil se travinami.
Nerušil ani vzduch,
který klouzal po jeho kůži.
Tiše si šinul svou cestu.
Statečný rytíř
Statečný rytíř
Statečný rytíř za svou zem bojoval.
Rval se pro její dobro.
Pro svou zem kterou miloval.
RÁNO CHCÍPL ČÁP
Vždycky když píšu, poslouchám hudbu. Hraje. Střídají se tam slova, noty, slova, noty, slova, slova. Neuráží mě.
Po skále lezl brouk
Nedávno. Jo bylo to nedávno. Byla pestrá noc. Nebe bylo barevné, i když byla noc, tak mi přišlo, že nebe hraje všemi barvami.