Nespavost

Nespavost

Noc je modročerný kopírák.
Ve světle řada hvězd
za sebou, bílé jako kosti,
bílé jako smrt. A pod očima
hvězd a otevřenými ústy měsíce,
všude dráždivý písek, na polštáři,
nespavost.

Mrholí starý film, dny, rozpaky
dětství a dospělost. Lepkavé se sny,
rodiče, přísné tváře ve sklenici
zahrada konvalinek nutí k pláči.
Hlava je pytel kamení plný
paměti němé filmové hvězdy.

Prášky, červený, fialový, modrý ...
svítí tmou nekonečného večera,
sladké planety vítězí
a život neživot je lehká chůze
v zapomnění, Lásko, červená maková sukně.

Hlava je malé šedé zrcadlo,
každé slovo mizí nálevkou
ztracené naděje
a jeho smysl teče po chodníku.
Život bez soukromí, ve výloze
za klíčovou dírkou, otevřené oko
je světlo kmitající současností.

Celonoční pochod neviditelných
koček s vylámanými drápy
a stíny pod očima, bílé nemoci
se plazí, a plný klobouk keců.
Lidské oči slídově stříbrné
prázdné plátno v řadě
jedou za sebou do práce.

---