...nedařilo se mi tady s tím textovým editorem grafiku sjednotit.. za to sorry: - úsměv vpředu patřil tomu pánovi co mu ublížili - ten text je starý šest let, je ode mne daleko, ale stojím si za rytmem i za obsahem. Vsunuté věty jako prostor pro heslovitou figuru dělal už Gongóra, ale pro mne byl tehdy vzorem spíš Marino a pak, samozřejmě, Mallarmé... Přemýšlel jsem pak kvůli seniorovi proč jsem lidé chodí - sdílet se na tenhle server... Výsledek je pro mne spíš povzbudivý a tak se mějte krásně-)

Mi se to, bohužel, nelíbí. Přijde mi to hodně roztříštěné, nemám při čtení klid, jak jsem vystavován vsunutým větám, které působí heslovitě. Navíc ta roztříštěnost je umocněna rozdílným písmem, grafikou. Já za sebe si myslím, že báseň by si měla vystačit s jednoduchou grafikou, jedním typem písma, že by měla dát prostor vyjádřit se vlastním textem a jeho nápaditostí. Ten text je také hodně ve svém obsahu expresívní a proto by, alespoň v grafice a možná i formě potřeboval zklidnit. Docela mne mrzí, že nemohu potěšit, podívám se však i na další tvé věci. Ale můj pohled ber s rezervou, je jen jeden z mnoha.

ale i ty tvary za to mohlY vážně :))) to je dokázaný, a Niobé teda to měla těžký no, to uznávám... o kolik přišla dětí,o 14?:)) bože

nepravidelné tvary za to nemohlY-).. bylo to kvůli celkové závislosti člověčenstva na mytologii - jako kdybyste pozorovala tu paní jménem Niobé jak jí postupně povedený synáček s dcerkou jisté bo-hy-ně pozabíjávajou všecky potomky... Tak -!

čoveče ale ti lidé v baroku ti trpěli.... mohli za to ty nepravidelné tvary - jak má člověk tendence si ty tvary zdokonalovat (enem si nepamatuju jak tomu ti psychologové říkajó),tak oni byli pod neustálym psych. nátlakem !! není to hrozné?

-)

Můj názor znáš, za mně samozřejmě* Co myšlenka- to prostor a svět. Pohyb i zmražené chvíle. Líbí