Věta pátá: O deziluzích dokonalých

tak jo, mě to netíží

pozorovateli, já se přece ptát nemusím, snad vím, co, proč a pro koho jsem to napsal. A nechme toho, tady je prostor pro něco úplně jiného a se Zlym jsme věc uzavřeli.

tim hlavně myslim, že jeho přístup ke mně je jako k ostatním.. a já tak mluvim i jako jeden z těch ostatních oživuje to tu a zatim to ještě nepřehnal

a2: tak se zeptej zlyho já tvrdim, že nevíš ty

pozorovateli,má poznámka nesměřovala k tvé osobě, ani Zuzulince, ale ke Zlému, takže je mi líto, ale jak se zdá. nejlíp to nevíš

:-) tohle je úžasné, někdy je písmák fajn taky děkuju

a2a2a: vzhledem k tomu, že to zly směřoval ke mně, tak bych měl nejlíp vědět, jestli to přehnal a myslim, že odpovídal naprosto v pořádku naopak mě v dobrym vyprovokoval k přemýšlení a to je víc než skvělý a já mu za to děkuju

to je hezký, že si dělal na čt, ale to nemá nic společnýho s dokumenty bbc a podobných a ne, tenhle díl byl jen o vzniku umění mělo to tušim víc dílů... anglický myslim teda.. bbc nejspíš, nenapadá mě jiná, zkusim zapátrat umělec jako řemeslník jasně, to beru ale většina z nich se ohrazuje proti přeceňování jejich činnosti myslim, že jsem na to narážel dost jasně už dole hele, já ale nechtěl, abys mi opsal, cos všechno čet ale z čeho vycházíš, když si napsal tuhle úvahu.. něco jako když se havel pořád odkazuje na patočku:)) a právě v tom vidim problém, že vycházíš jen ze sebe a svýho momentálního pocitu všimni si, že většina filosofů, esejistů, vědců,... měli většinou aspoň jednoho autora, většinou filosofa, s kterým souhlasili a s kterým jaksi i tvořili, odkazovali na něj..."spolupracovali" Korán je prej blbě přeloženej, originál je super mám známýho šítu (nevim jak se to píše...jako že ortodoxní nebo co, neuvěřitelně hodnej člověk) "Havlovi je sedmdesát, na mudroty a opatrnosti mám ještě dost času.." i ty vtipálku:)) a v kolika si myslíš, že psal eseje?:) já bejt tebou, tak ty eseje hážu do trochu víc odborných stránek.. a tady to zkusim aplikovat v praxi

kuličky nebo prak? brm brrrm...hezký slova vcelku o ničem...každej, kdo je tady, je hravej, jinak by se nepotil s básničkama, ne.

vy mně bavíte pánové:-)

já vím, v pohodě, ale stejně, na mně musíš už pomaleji, ať tu ještě nějaký čas vydržím

a2a2a: hele, trumpetko, nech si své poučky někam do salónu. Mě fakt moc nezajímá, co mi sluší a co ne. Mě nesluší nic. Já jsem regulérní zrůda a zmrd a ještě jsem na to hrdej. Ale jsem schopnej, alespoń okrajově zabojovat, když cítím, že lidi za něco stojí. Nebo alespoň to, co říkají. Tvoje slova se tu pořád hemží a pořád je to o ničem. Jen že ti teď kape na karbid, žes zapoměl deštník ve vlaku nebo co.. :-)))))))))))))))))) (dělám si srandu)

Zly, třebaže platila pozorovateli, slova, která jsem kritizoval, ti prostě nesluší, zejména proto, že ti sluší spousta jiných,např. ta o Zuzulince, ale nejen ta, kterými se zde prezentuješ. Ačkoliv tvůj uragán občas strhává střechy a já po té, co jsem ve vlaku zapoměl již dva deštníky, další nenosím.

půtky..to zní dobře:-)...a taky, taky...moc:-)...atd. já tady děkuji rytířům...já Tvoje slova pochopila, nebyly pro mě...pozorovatel mě taky občas pěkně zvedne adrenalin, ale učím se brát věci s nebývalým klidem a rozvahou, zvláště ty, které nemohu změnit...od toho jsme lidé, abychom měli názory a od toho se sdružujeme v podoíbných diskuzích

a2a2a: Se Zuzulinkou máme také půtky, ale jiného rázu. Je hodně statečná, vydrží se mnou i půl dne :-)) Mám ji moc rád. Polemika byla určena pozorovateli. pozorovatel: vezmu to popořádku, jak jsi napisal :-) a děkuju za polemiku. Správně jsi napsal, že byla určena tobě. Pořad na ČT2. Hm.. Občas pro ČT dělám, tak k tomu mám celkem přístup. Způsob, jakým se to dělá, mě nesmírně otravuje a uráží. Za půl hodiny semeleš dvě desítky témat způsobem, který nic nevyřeší, jen všechny nasere.. Obvykle proti sobě postaví osoby s opačným názorem spektra, přičemž medián představuje redaktor, který o tématu nemá absolutně šajn. Neviděl jsem ten pořad, ale tipnul bych, že do obecné debaty na téma východiska tvorby zahrnuli sexualitu, frustraci, stres, seberealizace prostřednictvím zástupných forem chování jako je autorská tvorba apod. Pak se tam sešli nějací lidi a ty žvanili a žvanili.. :-) Omlouvám se za své skepse, viděl jsem tam toho asi už příliš :-) Pokud se můžu sám něčeho dopídit, tak obvykle v profilech. BBC dělá docela dobré věci, třebas i dvouhodinový portrét konkrétního autora. Tady se, na konkrétním příběhu, dá myslím rozeznat téma, impulz k tvorbě, potažmo spjatost tvorby s osudem. Jinak je to vždy jako Studio Kroměříž.. :-) Umělec. Tvrdě se ohradili proti označení? Jasně. Vím jen že se Michelangela ptal papež jak dokáže, že JE umělec. Michelangelo údajně nakreslil dokonalý kruh. Takže.. proč se ohrazovat. Myslím, že nejpovedenější definice umělce se tady povedla Urbanovi v knize Sedmikostelí. (pasáž, ve které popisuje onoho vitrážistu, sochaře + člověka, který dělá ikony svatých). Popsal umělce jako člověka, který UMÍ - například udělat vitráž. Tedy spíše jako řemeslníka, kterému Bůh propůjčuje v píli a činorodosti odměnu za práci tím, že se jeho dílo stane součástí vyššího záměru.. Jako příklad, popisuje, kdy skrze umělcovu vitráž se během mše v stísněném prostoru gotického kostela rozzáří světlo a propůjčí obličejům skrytým ve tmě zvláštní, přízračný svit. Pak hudba, ty zpěvy a ono světlo.. umožní pocítit, že je něco většího, než my sami. S ním bych souhlasil. Teď dál, odpovím. Co jsem četl? Uf. Napíšu ti, co jsem nedočetl. Jakkoliv to bude náhodný okamžitý výběr a jakkoliv subjektivní, budu se jím snažit vysvětlit, co mě tuším trvale limituje :-)) Zrovna včera jsem odložil Joyceho Odyssea. Nějak se ve mě příčí potřeba následovat tolik přebujelou, ve skutečnosti krátkou historku, opatřenou manýrou a pitomostí a potřebou exhibice autora na každém řádku. To je drezůra opic, ne kniha. Přes míru. Moje oblíbená míra je třebas Sestra od Jáchyma Topola, jsem prostě povrchní floutek, který si libuje v jazykomalbě na pozadí pečlivě strukturovaného příběhu. Přičemž je zřejmé, že Joyce píše snad nejlíp. Ale tohle.. ne Nedočetl jsem Junga, protože jsem netrpělivý. Vím, že by to bylo dobře, protože bych snad ještě lépe rozuměl a získal nad svými projevy lepší vládu. Na druhou stranu. Získal jsem pocit, že mé schopnosti.. empatie.. soucitu.. potřeby rozumět?, asi.., jakkoliv instinktivní, se jeho učením spíše zhoršují a hrubnou a nikoliv naopak a to mě prozatím zastavilo. Nedočetl jsem úplně všechny "významné" americké autory z poválečných let, protože Updikeův Králík to popsal snad nejlíp. Zato jsem přelouskal kdekoho, kdo mi voněl po židovství. Oni mají výborný vztah k zábavě. Je za tím vypěstovaný smysl pro humor, velmi černý, velmi životný, který i přes naprosté zneuctění oběti humorné historky dává naději. Ne konkrétnímu jedinci, ale komunitě, která je důležitější. Musí přežít synagoga :-) Líbí se mi to. Moc moc moc Nejvíc Singer Nedočetl jsem Machiavelliho. Ale čtu to. Přistupuju k tomu opatrně. Mé vlastní projekce, které se zakládají na nejméně optimistických výhledech nad konáním a motivy Machiavelli komentuje způsobem, který mi nahání hrůzu. Je možné, že jsou lidé TAK stejní? Že se to stále jen opakuje? Nedočetl jsem snad jedinou příručku na téma daně a právo a reklama a finance a podobně do konce. Jediné, co jsem skutečně dočetl a prostudoval je Philip Kotler, Marketing Management. Plus jeho různé klony - Schultze, Samuelsona.. To mi přišlo hodně dobré. Ekonom ze mě nebude. Ze svatých knih mě nebavil Korán. Velmi podivné básničky. Fakt na tomhle frčí tolik lidí? hm.. Předslov docela ušel.. Starý i Nový zákon mě bavil. A pak.: Co píšu, je ze mě. Páchám věci, různě, dlouho. S nevalnými výsledky. Podělit se považuji za přirozené, ať ušetřím jinému, stejně jako obhájit, nebo neobhájit a poučit se. Ke stylu psaní: sebevědomí mi nechybí, to je fakt. Je to s podivem - nikdy jsem ho moc neměl. Nějak jsem si jej vypěstoval, ale myslím, že to jednoduše přejde věkem.. Havlovi je sedmdesát, na mudroty a opatrnosti mám ještě dost času.. :-) ahoj

ale houbeles, já už to napsal dost jasně a polemika o pravdě to nebyla

pozorovatel: pokud ti něco přijde hloupé, pravděpodobně se jedná o tvé nepochopení. Já jsem totiž nikde nenapsal, že ty pravdu nemáš! :))) Ocenil jsem tvou roli a tvůj názor považuji za stejně relevantní jako Zuzulinčin nebo Zlyho. A to protože ti rozumím, ačkoliv se tak zřejmě nedomníváš.

pozorovateli, zřejmě máš pravdu, nechal jsem se pomýlit tou bezprostřední reakcí Zuzulinky. Nicméně, je to jedno.

armand: "může daleko víc vyniknout pravdivost a hloubka úvahy a názorů, které píše Zly nebo Zuzulinka." hloupější větu jsem už dlouho nečet to víš, že pravda je jediná, to víš, že jo a je komický, když souhlasíš se zuzulinkou, s kterou máme víceméně stejný názory (až na ty děti) a2a2a: já myslim, že to nebylo k zuzulince, ale ke mně

"Hm.. Z kumštýřů nikdo podle mě takhle legračně neuvažuje." z kumštýřů?:)) ty pořád nechápeš, že nepíšu o tom, co si umělci myslí, ale co o nich říkají filosofové a vědci najdi si v některé z knich, jak a proč vzniklo umění nedávno o tom byl dokonce i pořad na čt2, který sestavovala skupina profesorů a je pravda, že tim vyvolali nemalej rozruch a nevim, co je divného na tom, že umění je blahoslavení sexuality v mnoha podobách, protože pro život je nejdůležitější pokračovat (množit se) a od toho se vše odvíjí a veškeré pozdější omezení, jak církve tak ostatních, na tom nic nezmění "Podle mě je umění projevem integrity ducha, mysli, intelektu a talentu konkrétního jedince." správně jsi napsal, že jen projevem základ, příčina je jinde samozřejmě, že nebýt intelktu, tak žádné umění není.. i když jeden filosof řekl, že umění tu bylo a je stále a my ho jen objevujem.. také podotýkal, že mnohé výtvory živočichů jsou vlastně projevem umění "Umělec není každý." :)))) to je jako když se ptali největších umělců, jestli se považují za umělce (básníky) a oni se tvrdě ohradili, že nic takového nejsou (jak jsem už napsal... jsou objevitelé a další přívlastky.. je toho moc a moc) "Nutí spoustu talentovaných lidí s ambicemi vrhat se na věci, pro které nemají nadání." souhlas, ale o to mi nešlo, to jsem nechal na pokoji s tim, že tiše souhlasim.. jinak já znám spousty umělců v technickém či jiném vědeckém prostředí, jsou to lidé jdoucí stejným směrem jako třeba einstein, kterýho za umělce považuju.. viz. kniha Jak vidím svět (tus asi nečetl, ale jestli chceš můžu něco primitivně povykládat) o tom, že je umění mrtvé, jsem už četl hodně debat a povětšinou se shodli, že je to blbost umění se jen ubírá jiným směrem a prochází cestou, kterou nutně - vzhledem k době - musí jít (taky se vtipně tvrdí, že se nesmí říkat, že je umění mrtvé,ale naopak souhlasit, protože to mnoho lidí burcuje umění tvořit:)) "To s tím dítětem je příměr.. Já samozřejmě vím, že děti jsou malí, krvežízniví a zkurvení sobečci, kteří uvažují v rovině řiditelného autíčka, koupíš mi zmrzlinu - jsi hodný + mám tě rád, nekoupíš, jsi špatný, nemám rád (zase příměr, tentokráte zjednodušující). Jen.. je-li něco na dětech dobré a příjemné, tak je to volnost a nekomplikovanost, s jakou tvoří. Přesvědčení, že to, co právě tvoří, je dobré. A když výsledek nestojí za to, rychle se otřepou a na neúspěch zapomenou. O tom mluvím." jo, chápu, souhlasim přečetl jsem si svojí první poznámku a narážel jsem dost mimo to, oč ti hlavně šlo mám problém udržet se v daných mantinelech a rozbíhám se do stran ještě by mě zajímalo, z čeho vycházíš, z čeho čerpáš..cos četl? jinak k tomu stylu, jak jsem sliboval: podle mě ve svých úvahách zastáváš pozici sebevědomého vypravěče pravdy.. oni pak čtenáři sice více věří, ale myšlence to nepomůže když čteš havla, tak jasně vidíš, s jakou pokorou a opatrností vysvětluje a vrací se, aby vysvětlil ještě jasněji pak bych doporučil větší pragmatismus, ale to je můj dojem mně tahle úvaha nepřijde jako úvaha, ale jako zvláštní druh fejetonu k úmyslu: záslužný, ale vážně si myslíš, že to někomu pomůže? tohle je nepříme ovlivňování a vhodnější mi přijde to plnit, než o tom psát něco jiného je otevírat lidem dvěře (nebo oči)

Zly, tvá výše napsaná úvaha je pro mne dobrá, vcelku jsem se s ní ztotožnil. Také tvá reakce na Zuzulinku je v mnohém mi blízká, zvláště pak, že umělci jsou často neprávem stavěni na pideestal, pokud jsem to napsal blbě, omlouvám se, zatímco jiným, kteří náš život srovnatelně obohacují, je to upíráno. Bohužel, tyto diskuse nemohou být podle mne vedeny způsobem, který jsi vyjádřil takto v reakci na Zuzulinku : Já jsem rád, že tady píšeš a zkoušíš vést polemiku, jen mám pocit, že není moc o čem. Chceš se předvést, jdi tedy do hloubky. Ocením to. I kdyby jsi měl nakrásně pravdu. Zuzulinčin pohled se opírá o její zkušenost a je psán zjevně v dobré víře, více akcentuje dětskou duši, byť její souhlasný postoj s jádrem tvé úvahy byl rozmělněn nikoliv její vinou. Bohužel, možnosti netu tyto diskuse hodně znesnadňují, stávají se nepřehlednými právě proto, že vstupem řady lidí, z nichž každý prefereuje některé podněty více a některé méně, dochází k tříštění, ke kterému by v přímé diskusi nejspíše nedocházelo.

přišla jsem tě pozdravit a ejhle :-) znám minimálně jednoho člověka, který přiznává i připouští, že na to myslí, a myslí na to, co bys rád ;) *******

Je dobře že tu je pozorovatel... je symbolem kojota, působí tu jako trickster, postava taškáře ... právě díky jeho úhlu pohledu, který je zcela jiný, může daleko víc vyniknout pravdivost a hloubka úvahy a názorů, které píše Zly nebo Zuzulinka. Všechno do sebe zapadá. :) Dokonce i ti ambiciózní co se "rvou do umění" a svým způsobem ho "poskvrňují". Pro ně je to lekce o marnosti chtění a lpění na cíli, a pro umělce je to lekce z trpělivosti, odpuštění a pokory. Ti první ho posouvají kupředu, ti druzí do hloubky (so to say). everything's in its right place .-) avi.

moc nechápu, proč bych se tu chtěl po takovym čase předvádět, to si myslim o tobě a ne vzhledem k vystupování, ale psaní vysvětlim později teď nemám na nic čas a jít do hloubky? jak můžu jít do hloubky něčemu, o čem tvrdim, že hluboký neni? ještě se vrátim (ne, pokus o polemiku, ale diskusi - jen taková oprava)

díky za avi, nicméně myslím, že spíš patřilo pozorovateli...já jsem pochopila, cos tou úvahou chtěl sděliti nicméně ráda jsem si tvou odpověď přečetla

Napsals: "Vždyť umění není nic jiného,než ohromení druhých.." a "stejně jako zvířata ukazují svou fyzickou sílu, tak mi (i vedle té sily) ukazujem, jak jsme nadaní, chytří, zruční,..." Hm.. Z kumštýřů nikdo podle mě takhle legračně neuvažuje. Není důvod. Takhle uvažujou řemeslníčci, kteří netvoří, ale tropí blbosti. Pak se musí snažit vymezit vůči okolí, aby je přijalo. A koupilo. Obvykle maskulinním máváním a jakousi obscénní šou. Podle mě je umění projevem integrity ducha, mysli, intelektu a talentu konkrétního jedince. Umělec není každý. Nemůže být a ani by neměl být. Naše kultura dělá z umělců něco vyjímečného. Podle mě je to chyba. Nutí spoustu talentovaných lidí s ambicemi vrhat se na věci, pro které nemají nadání. Přitom by stejně dobře mohli prospět na školách, v pojišťovnách, marketingu, v šéfování, kde tyhle obory vyžadují jakous takous kreativitu. Nicméně nevyžadují celoživotní oddané zaujetí pro hledání smyslu po obecném parametru, zlepšujícím lidem život, prostředí, vztahy, kulturu.. co já vím. Snažím se mluvit výhradně k těmto lidem. A vím, že slyší. Chci je poprosit, požádat, nebo utvrdit v pocitu, že se nemají nechat svést do pasti nátlaku okolního světa. Tlakem na výsledky. Na měřitelnost úspěchu. Je to depeše. Klid, rozvaha, výzva k určité vědomé askezi. Nepopírám, že by člověk neměl tvořit v kontinuitě se světem a prostředím, nepopírám, že by umění mělo být aktuální, jen si myslím a v textu to je, že svět nabízí spoustu možností a nekonečné množství směrů a blýskavých myšlenek, která odvádí tvůrce od jeho vnitřního hlasu. Od schopnosti se relevantně vyjadřovat .. způsobem, který je jim vlastní. Nikoliv vnucený, odposlouchaný, nápodobný. Je to pořád totéž, napříč kulturami. A na věky. Teď se zdá, že je kultura mrtvá. Copypasting zvítězil. Umělec, který nelítá na kongresy, nejezdí ve fáru a neobjevuje se na titulce Blesku je nula. Není to pravda. To s tím dítětem je příměr.. Já samozřejmě vím, že děti jsou malí, krvežízniví a zkurvení sobečci, kteří uvažují v rovině řiditelného autíčka, koupíš mi zmrzlinu - jsi hodný + mám tě rád, nekoupíš, jsi špatný, nemám rád (zase příměr, tentokráte zjednodušující). Jen.. je-li něco na dětech dobré a příjemné, tak je to volnost a nekomplikovanost, s jakou tvoří. Přesvědčení, že to, co právě tvoří, je dobré. A když výsledek nestojí za to, rychle se otřepou a na neúspěch zapomenou. O tom mluvím. Já jsem rád, že tady píšeš a zkoušíš vést polemiku, jen mám pocit, že není moc o čem. Chceš se předvést, jdi tedy do hloubky. Ocením to.

ZJEDNODUŠENĚ..POZO..PRO KAŽDÉHO TO ZNAMENÁ NĚCO JINÉHO...SYNONYMUM PRO SLOVO ČISTÝ , ABY HO VYSTIHLO V PRAVÉ PODSTATĚ NEEXISTUJE možná pro mě bych hranici mezi oním dítětem v nás a dospělcem...bože to je slovo...viděla uvědomění si vlastního sobectví...přiznejme si, kdo z nás si přizná, že mu jde především o jeho blaho?..myslím, že jsi to dost výstižně popsal výše díky za diskuzi, svým způsobem mě tyto rozhovory obohacují při mé stereotypní a otupující práci k ostatnímu se nevyjadřuji a zlyho se nebojím:-)

nemluvim o definici dítěte, čti pozorně "ale pak musíš vysvětlit, co znamená "být dítětem"" znamená, že pokud to nevysvětlíš, můžem si myslet ledacos jinak děti jsou ve stavu nejsobečtějším, nemyslí na ostatní, až postupem času přilnou ke svým nejbližším "dítě snadněji řečeno jedná nezištně, neubližuje a pokud ano, neuvědomuje si to" no vidíš, "neuvědomuje si to" a proto je čisté, není čisté proto, že by nejednalo zle, ale proto, že to nedokáže rozlišit sv. augustin řekl "miluj Boha a dělej si co chceš" a myslel tím, že když máš dobré úmysly, nemůžeš konat zlo... což je v praxi dost těžko rozpoznatelný a mnohdy i šokující já o tom taky čet a je obecně známý, že člověk nevyjde na svět jako nepopsaný papír, máme mnoho dáno geny, jako vlohy, schopnosti, atd. a ten zbytek záleží na okolí a jak nás nasměruje a zlyho se neboj, pod úvahou se má diskutovat! ale já tvrdim, že tohle není úvaha že jsou to nějaké narychlo sepsané myšlenky on tu zasahuje do více míst a vybírá si, co se mu hodí

musím umřít pozo jediná věc, kterou musím ...chtít po někom definici dítěte je mírně řečeno srandovní neboť, dávno již nejsme dětmi a ani jimi neumíme být...v některých lidech se to mihne, ale jen na okamžik, jen na chvíli, než jsou postavení před sobeckou volbu prosté radosti, neboť jak oba víme, radost je vyvážena smutkem a všechno ostaní konvenceni, pravidly a popisy ve stylu...co se dělat má a co se dělat sluší ...dítě snadněji řečeno jedná nezištně, neubližuje a pokud ano, neuvědomuje si to, když staví svůj hrad z písku má ho za královský palác, ve kterém okna otvírá Bůh...nic více, chceš-li definici možná bych ji našla ve slovníku...ale ze sebe Ti mohu říci...dítě, je to uvnitř, to krásné, co se vzpírá, to svobodné a bijící...vnitřní svět...dvěmi slovy četla jsem svého času velmi zajímavou knížku, nakolik nás od dětství ovlivňují běžné věci dějící se kolem nás, jak v nás odmala vytváří přejaté vzorce chování, podle kterých se byť nevědomky řídíme, jsou pak nějak automaticky spouštěny a samozřejmě do jistých momentů uvědomění používány jako jediné a správné...někdo to tak má do smrti a mizím bo Zlyho rozezlím tímto vykeckáváním se:-)

z: asi chápu, co máš na mysli ale pak musíš vysvětlit, co znamená "být dítětem" já tu stále tvrdim, že špatně pojmenováváte a vytváříte nějaký ideál zvaný "dítě", což je nesmysl ale to s tím, že to není jednoduchý máš pravdu proto nejde házet takhle myšlenky.. a splácat do sebe pojmy díky

pozo...a tak jsem Ti tu napsala slohovku a vypadl mi internet...a jsem vysílená a kašlu na to jen jsem ve zkratce chtěla říci, že to není až tak jednoduché:-)...to co v nás deformuje onu schopnost být dítětem je společnost a touha v ní za každou cenu obstát měj pěkný den

zly: a ty mi připomínáš jednoho studenta, který na otázku "a jak jsi k tomu došel?" odpověděl, že to tak vnitřně prostě cítí s tou větou "není to prostě pravda" si děláš legraci, nebo jsem to nepochopil? podle mě to předkládáš čistě ideologicky a jak se ti zlíbí nechtěl bych ti radit, aby sis nejdřív něco přečet a pak psal, ale... o vtipnou odpověď mimo mísu nestojim zuzulinka: "pro děti je dokonalé všechno..cokoli co vytvoří, mají v tom celej svět a dýchali by pro to...tohle JE skutečné dítě... naprostá čistota myšlenky.." to je obecně šířenej blábol nevědomost neznamená čistotu a zbytek jsem napsal.. jak řikám, nečerpám jen ze sebe,ale to je fuk to, o čem ty píšeš, je nejspíš "přirozenost"

proboha, pozorovateli, když už jsi mi poslal avízo..vyjádřím se pro děti je dokonalé všechno..cokoli co vytvoří, mají v tom celej svět a dýchali by pro to...tohle JE skutečné dítě... naprostá čistota myšlenky...to je v nás...máme to v sobě každý, jen tomu doopravdy nevěříme a snadno se toho vzdáváme...těžko říct pro co vlastně....někdo pro prachy, někdo pro víru v Boha, slávu, pro společnost, která do nás od narození hustí ta zaručeně "správná" pravidla a zákony....čert ví, co všecko jsme ochotni zaplatit za skutečnou svobodu..tam vevnitř uff..jdu spát..vyčerpávající

vím, že se ti nelíbí/ je to dobře/ jeden z mých kumplů kdysi během debaty pregnantně popsal svou verzi hry/ zněla ve smyslu/ "Větší pes jebe" připomínáš mi to :-) mám z toho legraci není to prostě pravda, tohle je třeba toxické, když jsi se ptal

tak to hej, s vela vecami suhlasim, skoro, povedal by som az brilantne napisane *

Myšlenka na úspěch své tvorby je v dítěti uvnitř. a Podstatou tvorby je hra. Radost ze hry. Pěkně uváženo. Vivat Ars Ludus

Těžko nesouhlasit, a já osobně bych byl hodně šťastný, kdybych to dokázal hrát si především. Nicméně dodám upřímně dvě věci. Na úspěchu své tvorby lpím, vyškolen Písmákem, méně než dříve, ale je to pořád jeden ze dvou stejně silných, nejsilnějších motivů. A to lpění na úspěchu jsem nikdy nezapíral. Tím druhým je bilancování. Souvisí to s věkem, s bývalými průšvihy a strachem,že ne vše už stačím napravit. Dobře napsaná úvaha. Přehledně, srozumitelně a hutně.

do Klidu, většinou lezu ven v pondělí

děkoVam.. Hrbol: klidně bych ti půjčil, ale jsem nyní zase zoufale nepochopen :-)) a tedy bez peněz

Nemyslím, že až dnes se píše podle očekávání. Přece každá doba má svůj ideál, svůj styl, své téma. Kterákoli doba více, než postmoderna. (I když samozřejmě právě pluralita, tolerance, retrospektiva s novým pohledem, to vše se teď očekává, takže taky vlastní, vymezený postoj.) A ne vše,co je rovnou přijímáno kladně musí být špatné a naopak. A navíc, není pravda, že l'art pour l'art je dostatečným naplněním - myslím tím umění bez recipienta. Umění není svým vlastním smyslem. Vždy, vždy je jeho smyslem sdělení, ať už jakékoli. A kdokoli (převádím na literaturu) píše - nejedná-li se o volné asociace, kde je ovšem podvědomě stejně zakódováno, že je to dílo a že to bude pravděpodobně někdo číst - počítá se čtenářem. Třeba už jenom proto se snaží dát dílu obecnější smysl, něco co je pochopitelné - tím nemyslím jednoduše, masám, zkrátka, že jinak by byl schopen dělat i mnohem úžasnější věci, ale když je to například vázáno na něo zcela konkrétního, většinou to pro nikoho dalšího nemá význam. No, už se mi trochu plete jazyk. Takže na konec: se spoustou souhlasím.

Já se tedy přiznám. Já píši vždy jen pro uznání a úspěch. Svým smutným známým, v životních prekérkách píši snad-humorné povídky, a když se smějí nad kusem mého papíru, tak se hamižně koupu v salvách smíchu. Jinak souhlas s výše.

souhlasím...jen děti jsou zoufale zranitelné..to je to, co dospělí nezvládají:) dobrá úvaha:)*

... do dna ... :-)))

samozřejmě nutno odlišovat různé stupně a úrovně kultrury.. vysoká, střední a nízká.. každá má své místo.. je mezi nimi cca 20 let.. než "nízká" dojde tam kde byla před ní "vysoká".. a přeloží jí "srozumitelně" běžnému publiku.. (akorát že myšlenky jsou tou společenskou transformací natolik zkomolené, že jde již jen o formální odlesk původních myšlenek a formálního bohatství) ale všech stupňů kultury je třeba.. lidé si coby konzumenti nejsou rovni.. vnímat umění vyžaduje vyjít mu vstříc.. vyžaduje to studium.. kdo chce rozumět vínu také se k němu musí propít.. :-)

ó, jak romantické je být komerčně neúspěšný ! ...:-) (nevim, co to do mě vjello)

to si řekl hezky, ale jsou určitě výjimky ... :-)

těch kteří mají úspěch je mnoho.. zapojit se do hry úspěšných není problém.. přizpůsobit se vkusu co publikum očekává.. jsou to ale druhé třetí noty.. protože publikum očekává to co bylo před nějakou dobou rebelstvím ale měšťáci to již strávili.. přijali za své.. moc to nechápou ale považují to za "dobré umění".. To co naznačuješ je sebekontrola tvůrce která mu brání nepropadnout kýči.. už od dob bakoka je umění postaveno na originalitě tvůrce, na jedinečnosti, což jsou věci které se do běžného publika dostávájí pomalu s jistým zpožděním..(poté co je přechroupají umělecké kádry druhé a třetí úrovně) 20. století se svými ismy pak není než štafetový běh umělců.. avangardy před nenasytnou komercí, trhem s uměním a kýčem.. Ihned poté co dojde k etablování nějakého stylu, estetického aparátu.. a "podobně" začne malovat, básnit a projektovat kdejaký místní "umělec".. trh umění si začíná disktovat co umělci mají tvořit.. začíná kšeft a myšlenkové vyprazdňování potenciálu stylu.. To se ale ale pravému umělci nelíbí a neúnavně experimentuje s novým materiálem, vymýšlí nové způsoby zobrazovaní.. definuje nový styl.. aby unikl.. aby se dostal do onoho romantického modelu rebela.. ano již od dob romantismu je obraz "dobrého" umělce spojen s komerční neúspěšností..

Nemohu než vertikálně pokyvovat hlavou.