Je podzim

Venku prší.
Je podzim.
Žlutavé listy se snáší k zemi.
Smráká se.
Nad městem poletuje deprese,
jako papírový drak.
Lidé se pozvolna zahalují do kabátů,
jako kdyby se najednou cítili nazí.
Je to kousek mezi dnem a nocí.
Je to kousek mezi životem a smrtí.
Cesty se ztrácejí,
jako v poušti,
jako ve sněhu,
jako ve tmě.
Je podzim.
Vítr trhá listy z kalendáře.
Na pláň přijel cirkus.
Na pláň přijela pouť.
Balancovat na tenkém laně,
polykat oheň a meče,
vytáhnout králíka z klobouku,
nechat se vypařit ze zamčený bedny.
Dětský úžas a smích.
Otcové,
mámy,
ratolesti.
Je tu podzim.

---