Československá literární komunita

Tak jako generace autorů před vámi, publikujte svoji psanou tvorbu. Podělte se o svoje názory a sbírejte zpětnou vazbu na svoje díla. Inspirujte se a učte od nejlepších.

Přidejte se

Okamžik

19. 10. 2006

1069

Autor

Kazisvět

Okamžik:

Zprohýbané svíce noci

planou až vidíš

neproniknutelnou tmu.

Záchvěvy duše

zrcadlí se na hladině

dávno strhaných akordů bázně.

Blázne,

nasloucháš skřetům,

hyzdíš velikány,

klamou tě, pidižvíci,

alabastr černá sazemi,

skrvrny se nazvou pelem,

zdravím kypící mor

do brokátu zahalení červi
zlatem okované víko práchnivějící rakve

královny pasoucí se na stráních,

kde už dávno traviny rozežral mráz.

Vždy přesvědčí tě klam,

že má pravdu,

protože je to pouze prodejná světice.

Pravdě se zdráhat věříš,

protože ji tuze chceš

a co sní pak,

když je jen tvá?

Utíkáš...

1 názor

martinez

29. 11. 2006

Dát tip

připomnělo mi to jednu moju: Noc vosk svícím přetaví v ornamenty těl bolest skřípne o zub samoty oči se rozutečou do světel... (dádidá da da dá...) tady bych skončila u bázně... pro můj pocit z dílka... :o)