Československá literární komunita
Tak jako generace autorů před vámi, publikujte svoji psanou tvorbu. Podělte se o svoje názory a sbírejte zpětnou vazbu na svoje díla. Inspirujte se a učte od nejlepších.
Přidejte seSonet č. 2
Autor
otrokář
Sonet č.2
Mou nemladou už hlavou prolétla jak vítr řada let.
Pro jedny jsem v teplém ustlal koutku, abych se k nim v pustých nocích
chodil hřát.
Jiná prošla bez pozdravu.
A v jednom koutě zamknul jsem ty, co jsem neměl nikdy rád.
Pak jsi vešla, nevím kudy ani
A pod tvou drobnou, něžnou rukou,
Nezůstal stát kámen na kameni.
Nejdřív rozbila jsi roky,
Potom měsíce a dny.
Hodiny na minuty roztříštilas,
staré časy pamatují už jen vteřiny.
Z těch jsi postavila miliony teplých koutků,
až uvěřil jsem, že zámek nevezmu už nikdy do ruky.
Vteřinu poslední jsi pak v zbytku hlavy proměnila v hladomornu
a v té ses zamkla Ty.
Ten pořádek mi nesvědčí.
Svět a já teď míjíme se bez pozdravu.
Jeden pro druhého nejsme víc než sen.
První i poslední mou myšlenkou už zůstaneš jen Ty.
I v první i v poslední můj den..