Československá literární komunita

Tak jako generace autorů před vámi, publikujte svoji psanou tvorbu. Podělte se o svoje názory a sbírejte zpětnou vazbu na svoje díla. Inspirujte se a učte od nejlepších.

Přidejte se

Po půlnoci

11. 12. 2006

1846

Autor

Jarmila Moosová Kuřitková

Do džbánku na slzy uložíme pláč když zrada zamrzí V paprscích naděje obletíme mráz a klekneme do zeleně Kolik je v ní krás /Lubomír Mikisek, PŘÁNÍ/

Nebesa! Kam se poděla únava dávno po půlnoci? Shořela svíčka plamen ustal a zůstal jenom prázdný pocit že v zakázaných komnatách nic není víc než pouhý prach Strach naléhá že spánek bere sny vědomé jen bůh ví které Odlétl s nocí vnitřní hlas aniž se zeptal: Slyšelas? teď schoulená a zimomřivá nejméně posté dlouze zívá Ač v rozestlaném prázdném lůžku kam schovala si pod podušku modlitbu vděčnou už si hoví sny ze tmy tmoucí nevyloví