Československá literární komunita
Tak jako generace autorů před vámi, publikujte svoji psanou tvorbu. Podělte se o svoje názory a sbírejte zpětnou vazbu na svoje díla. Inspirujte se a učte od nejlepších.
Přidejte seNěkdy si připadám
17. 12. 2006
6
12
1689
Autor
Candy
Někdy si připadám
že v předpeklí
frontu
stojím
V pokoji nevlídného ticha
marných slov
Obrazy duší
svou
na oblé kameny
maluji
smývá je nelítostný proud
Skořápky ořechů
do oken
vlepuji
Koláže rozpraskaného dřeva
kresbou zmrzlých prstů
hladím
S loutnou
v roli srdcového hráče
čekám na hudebníka
který by dokázal
mé struny
rozeznít
12 názorů
Jarmila Moosová Kuřitková
11. 02. 2007
Díky moc všem - za slova, který jste nebyli líní napsat a nad zamyšlením...
Milly:...už s ním nejsem v kontaktu, takže žádnou novou info nevím a ani se o to nesnažím...ale znám ten pocit, kdy si o někom můžeš aspoň snít a idealizovat si jeho povahu a někdy to může být hezčí než realita...
krásný obrázky......
-t-
Candy, taky ti přeju, abys našla... aspoň jako já toho hippisáka šišatýho... zas na něj teď myslím, nevíš něco o něm?? :o))
Zmatený konec,nevím, jak si to vyložit, to poslední šestiverší.Celek pociťuji kladně. t
člověk_který_není
17. 12. 2006
Obrazy duší
svou
na oblé kameny
maluji
Koláže rozpraskaného dřeva
kresbou zmrzlých prstů
hladím
S loutnou
v roli srdcového hráče
čekám na hudebníka
který by dokázal
mé struny
rozeznít
nádherné... TIP a díky :-)))