Československá literární komunita

Tak jako generace autorů před vámi, publikujte svoji psanou tvorbu. Podělte se o svoje názory a sbírejte zpětnou vazbu na svoje díla. Inspirujte se a učte od nejlepších.

Přidejte se

NETYPICKÝ ŠTĚDRÝ DEN

12. 12. 2008
0
6
1810
Autor
fungus2

Když jsem bydlel ještě u rodičů, tak jsem si musel zvyknout na rozruch, který v bytě často panoval. Ten obvykle vyvrcholil koncem roku.

 Že nastal Štědrý den, mi bylo jasné ještě dříve, než jsem vstal z postele. Vzbudila mne totiž velká rána, co se ozvala z předsíně. Vytušil jsem, že otec vlezl do komory pro umělý stromek a jako každý rok se velké množství věci na něho sesypalo. A tak jsem v předtuše toho, co uvidím, vstoupil do předsíně. Z komory se ozývalo velké množství nadávek, které se nesly zpod velké hromady novin a knih. Přispěchal jsem otci na pomoc a začal jej vyhrabávat.

„Já ti děkuji. Zachránil jsi rodině Vánoce!“ vyhrkl děkovně otec a sprintem doběhl do kuchyně. Tam si hned lžící zamačkával bouli, přičemž si vyslechl ostrý proslov matky.

 Jako skoro tradičně nebyl venku sníh a otec marně chodil po balkóně, a vyhlížel nějakou sněhovou vločku.

„Jo, to za mých mladých let byl vždycky na Vánoce sníh,“ zkonstatoval otec, načež si vzal štětec s barvou a počal malovat sněhové vločky na sklo a vzápětí si opět vyslechl ostrý proslov matky. V tu chvíli jsem dostal nápad a vyplížil jsem se z bytu s peřinou a polštářem. S nimi jsem vlezl na střechu, rozpáral jsem je a za chvíli jsem začal sypat peří. Imitace sněžení byla v první chvíli dokonalá, protože otec začal radostně běhat po balkoně a provolával slávu Svatému Petrovi. Když mu však matka ostře sdělila, že se jedná o peří a spatřil mě, jak mu mávám ze střechy, tak se rozkřikl. Zanedlouho mne honil s opaskem po střeše, ale po nárazu do společné domovní antény přestal být iniciativní. Brzo bylo na střeše celkem dost naštvaných sousedů, které nepotěšila ta skutečnost, že se jim zhoršil televizní signál.

 A protože se otec musel vzpamatovat s nárazu do televizní antény, tak jsem po obědě začal zdobit stromeček. Celkem mi to šlo, jen občas nějaká ozdoba po dopadu na stůl přestala jako celek existovat. A tak se celkem pravidelně v obývacím pokoji objevovala matka s kázáním, že jsem neschopný po otci. Vrcholem všeho bylo, když jsem zapnul na stromečku žárovičky. Ty začaly z nějakého důvodu probíjet a já jsem začal u něho divoce poskakovat, načež následoval za jiskření pád na koberec. Současně v celém bytě vypadl proud, přičemž se z koupelny ozval výkřik otce. Ten se zrovna myl nad umyvadlem a nechtěně přemístil do napuštěné vany, kde plaval kapr. Mezitím mě matka honila po bytě s naraženou špičkou ze stromečku, co se mi zpříčila v ústech. Brzo jsme však všichni honili po bytě kapra, jehož otec vyšplouchl z vany.

 Obavy matky, že rozruch bude gradovat, se záhy naplnily po příchodu dědy a babičky.

„Budiž pochválen, Štědrý dni!“ vykřikl děda, který napochodoval do předsíně s velkou zapálenou prskavkou. Klopýtl však o otce, kterému se konečně podařilo pod závěsem chytit kapra. Následný pád znamenal jasné vzplanutí závěsu. Nenapadlo mě nic lepšího, než se pokusit oheň uhasit otcovým kabátem, kterým jsem mlátil do plamenů. I on vzápětí vzplanul a všichni začali hasit vodou z vany. Začínající požár byl zdárně uhašen a matka i babička měla poté ostrý proslov.

 Brzo se však schylovalo k dalšímu dramatu. Otec dostal nápad, že bych mohl kapra z vany ulovit na rybářský prut, s čímž souhlasil i děda, načež i on napochodoval s podběrákem do koupelny.

„Dělej všechno jako rybář u vody,“ řekl mi otec a já jsem se s prutem rozmáchl. V tak malé místnosti to však byl špatný nápad. Vlasec s háčkem trefil kryt lampy, který se rozbil. Pak zařval otec, protože i jeho háček zasáhl a vzápětí vykřikl i děda. O chvíli později jsem se ocitl ve vaně, zatímco otec seděl zaražený v otvoru pračky, co byl v její horní části, a děda se nalézal pod umyvadlem se zamotanou síťkou podběráku na hlavě. I zabíjení kapra neproběhlo v klidu. Otec se opakovaně praštil paličkou a utekl do předsíně k lékárničce. Za chvíli k ní sprintoval i děda, který se několikrát nožem říznul. A tak vše bylo zase na matce a babičce.

 Štědrovečerní večeře proběhla celkem v klidu, i když jí otec s dědou pojali silvestrovsky a poněkud se opili vínem. Děda pak u stromečku a dárečků začal hrát za zpěvu na housle vánoční kolegy, přičemž divoce pohyboval šmytcem. To mělo za následek, že se rozkýval lustr, který se náhle přemístil od stropu ke koberci. Lehce otřesený děda zpíval dál, ale velmi sprosté písničky a v podnapilém stavu nacházející se otec, začal zpívat také. A mne nenapadlo nic lepšího, než zapálit pod stromečkem Františka. Nějakým způsobem jsem však podpálil i stromeček, což zcela zkazilo vánoční pohodu. Nepropadl jsem však panice, otevřel jsem dveře od balkonu a mrštil jsem hořící stromeček přes balkon. K mému překvapení však dopadl na auto dědy a babičky. A tak za zpěvu otce a dědy začalo jeho hašení a rozbalování dárků se toho večera konalo za poněkud netypické atmosféry.


6 názorů

fungus2
12. 12. 2008
Dát tip
Díky. Hlavně, že povídka pobavila. O to hlavně jde.

Via_Apia
12. 12. 2008
Dát tip
"To mělo za následek, že se díky němu rozkýval lustr" mělo to za následek, že.. nebo díky tomu se.., obojí dohromady zní divně jsem opravdu ráda za naše normánlí Vánoce :) celkem jsem se bavila

fungus2
07. 02. 2007
Dát tip
Jsem potěšen!

anula16
07. 02. 2007
Dát tip
to ja u Tvych povidek vzdycky, ale psssst :-D

fungus2
05. 02. 2007
Dát tip
Aspoň, že jsi se zasmála.

anula16
05. 02. 2007
Dát tip
Tak tohle bylo, stejně jako všechny netypické, pěkný... Ale, nějak to nebylo ono. Zasmála jsem se, ale...

Na psaní názorů musíte mít ověřený email.
Sdílení
Nahoru