Československá literární komunita
Tak jako generace autorů před vámi, publikujte svoji psanou tvorbu. Podělte se o svoje názory a sbírejte zpětnou vazbu na svoje díla. Inspirujte se a učte od nejlepších.
Přidejte seBůh
22. 04. 2001
6
0
1238
Autor
Kasumi
Pláču a pláču
ten proud nechce se zastavit
a vidím Ačiho
jak smutně se kouká
mi do očí
a chudák pes
vůbec netuší
proč jeho paní
tak smutná je
že si s ním
ani na chvíli
nepohraje.
Kdybys jen
věděl
pejsku můj
co já se teď
dozvěděla
asi bys nebyl
rád a nechtěl
si se mnou
hrát tak
jak moc
chceš nyní
a pak
bys možná
zaštěkal
a vlezl si
pod postel
mou a
hlídal
paní svou.
Kéž bych
byla tebou
a nevěděla
tu pravdu
tak krutou.
Že přátelé
ti mladí lidé
můžou
zemřít?
a nechat
nás zde
samotné
a opuštěné
bez jejich
slov a
jejich smíchu
bez nich?
Pak není
Bůh co by
strážil
zem
a lidi
a dával
pozor
na ně
a na ostatní
co máme
tak rádi
Možná,že Bůh byl, odešel a už se nevrátí.
snad bude líp, snad zase najdeš důvod věřit...ne nutně v Boha, prostě v NĚCO...ale napsané je t hezky*
sny nejsou zivot, sny jsou sladky utek.....:-) Ber to treba tak, ze tvuj mlady kamarad se rozhodl narodit jenom proto, aby nad jeho mladou smrti, lide, ktere mel rad, mohli rust...:-)
hlavně ten konec se mi hodně líbí, jako názor a přitom to do básničky a jejího kontextu krásně zapadá
určitě tip*
pokud jsem nekdy vahala, zda verit, od te doby uz neverim..
ne, pze kdyby byl, nechal by mi ho tady :/
kazdopadne Tvuj nazor ti nevyvracim :)
Hank_Chinaski
02. 05. 2001
Kuba...v zivote jsi mi nerekl Michaelo :))))))))))
nejde mi o entitu....jde o to,ze jsem nemela ujasneny vztah , zda verit nebo ne...a po tom..uz jsem si byla jista, ze neverit....
konfesia jednému psovi... Hoci pes je v tomto prípade iba zámienkou na výlevy ubolenej duše. To rozprávanie-bolesť má celkom dobrý spád a je zakončené doslova šokujúcim zistením, že láskavý Boh určite musel odísť. Ináč by sa také veci nediali...
Pozoruhodné!
T
on spí semnou pod peřinou.
byl by uraženej pod postelí.
zachvilku budu umět štěkat i já.,,
kometa - nemůžu se neusmát :)
*
přátelé... jen lidé, kteří na kratičko zasvítí
jak slunce dírou v mracích
letmý výkřik sokola ve skalách
tak i oni život ztrácí
jako my všichni
chvějivé plamínky střežící
své vlastní cesty
samotou
rozevřu oči bílé slepotou
do černa tmy
taky se ohlédni
do marnosti
jen samotné srdce
odpoutá
okovy
světa
křídla rozepjal poeta
a rozlétá
se nad strništi
nad vřesem sviští
zahalený v meluzíně
~*~