Československá literární komunita
Tak jako generace autorů před vámi, publikujte svoji psanou tvorbu. Podělte se o svoje názory a sbírejte zpětnou vazbu na svoje díla. Inspirujte se a učte od nejlepších.
Přidejte seAnonym (4)
13. 02. 2007
7
8
1546
Od školky už mě zajímají muži
nejspíš
že nikdy neměla jsem hroší kůži
mě zajímaly jejich úchvaty a stesky
cit k pochopení vloh i pro poklesky
mě předurčoval k zocelení
časem
ty nejrůznější z různých poznala jsem
a s každým trochu naštíplo se srdce
Říkáš: Už dlouho jsi má paní
jak dlouho ještě?
do vyspání?
pak - objekt hodný pohrdání?
snad lze i skládat puzzle z kostí
však pro mě život bez RADOSTI
že PRÁVĚ tys´v něm
nemá cenu
dál hledej klíčem v ženě ženu
ji nenalezneš
ona sama
už když si hrála s panenkama
ve vlastních dětech ztratila se
boj nerovný teď s časem svádí
- pryč krása je i mládí těla
jen duše ještě vyhořelá není
v předtuše volá tiše po vzkříšení
kód milosti v ní
ten se neztrácí
však ohlédnout se dokola
jsme povětšině žebráci
co ukájejí vlastní touhy
a málokdo si odolá
já svoji duši nezahubím
ještě chci VŠECHNO nebo NIC
to proto mám teď plné zuby tvých vilných slov
chci víc
CHCI VÍC!!!
co chápeš jako odcizení
je boj
a já ho nevzdávám
přijď
pomiluj mě do zemdlení
a pevně drž mou ruku
- ji ti
s důvěrou v žití podávám ...
8 názorů
no, ja som to tak aspoň pochopil, prečo by tie prológy inak boli tak strašne (fakt strašne ;) ) iné?
aleš-novák
13. 02. 2007
No jo, život nejni mejdlíčko, každý máme svůj kříž.... můj kříž je stáří a taky se furt nějak objevuje v mé práci. To je holt ! funkce času
ach, akurát včera som dopísal jednu báseň,
no zverejním ju až o rok,
OK,
skvelé, skvelé, skvelé - to v tej básni
by som Ti na to odpovedal:)
...