Československá literární komunita
Tak jako generace autorů před vámi, publikujte svoji psanou tvorbu. Podělte se o svoje názory a sbírejte zpětnou vazbu na svoje díla. Inspirujte se a učte od nejlepších.
Přidejte seAbies alba
Výběr: Aššurballit
21. 02. 2007
8
19
4236
Autor
rudko
Dlátom sa zvyčajne vŕtaval v opadnutej omietke. Prekladal malé kúštičky z jednej kôpky na ďalšie tri, kde ich rozdeľoval podľa veľkostí. Potom rozdrvil všetko na zhruba rovnakú veľkosť, no a na záver zobral do ruky vysávač a s maximálnym pôžitkom pozoroval miznutie. Občas sa nechal uniesť a zašiel až na koberec, kde si po chvíli uvedomil, že vysáva koberec, čo bytostne neznášal.
Taký býval…
Vychádza z bytu a privoláva výťah, ucho má priložené na sklenených dverách a načúva. Pôjde po schodoch, pretože počuje hnusné vŕzganie a škripot.
Vedľa zastávky je pekáreň. Niečo také by mali zakázať, človek sa nemôže sústrediť ani na čakanie, ani si nemôže nič kúpiť, lebo sa bojí, že mu ujde autobus.
Dráždivé.... K nevydržaniu.
„Čauko.“
„Ahoj“, mierne bojazlivo, aj keď nevedome.
„Ako sa darí? “
„Aaale ide to...“
„Nechceš ihličie?“
„A oplatí sa to?“
„Samozrejme čerstvé, z Nemecka, vraj Japonci na tom hrávajú tenis, za lacno, neboj.“
„Ja ti neviem, ešte som nekúpil vrecká do vysávača a výplata je až budúci týždeň.“
„Jak chceš. Ale nikomu nehovor, ono je to tak trošku ilegálne.“
„Ilegálne?“
„No jasné, pretože to nie je hocijaké ihličie, to je ihličie zo stromu Abies alba, neviem čo to je, ale proste kvalitka, vzácne, skoro jako hadia koža.“
Ofŕkal ho autobus, v duchu si zanadával, ale navonok sa mu len jemne zdvihlo obočie.
Šofér autobusu sa pozrel do spätného zrkadla, v ktorom videl celého zmáčaného chlapíka s nadvihnutým obočím, spustil zvonček, nech si pohne dovnútra a pricvikol mu dverami kabát.
Smajlík vtlačený prstom do zrazenej pary na okne autobusu začínal vyzerať hrôzostrašne, pretože sa roztekal. Neónka v strede svietila na zeleno.
19 názorů
Najmladšia
27. 03. 2007Najmladšia
26. 03. 2007
taková pohodová věc, dobře napsaná... bohužel, abych udělil tip, k tomu mi tam něco chybělo. Něco hmatatelnějšího v příběhu, nějaká pořádná pointa...
ale jinak věc, která v záplavě horkou jehlou šitých děl rozhodně neurazí.
Ahoj.
Mohu tuto povídku zařadit do soutěže Povídka měsíce?
Do únorového kola, čili by to chtělo brzkou odpověď.
Dík.
:))) mne lubila aj ta cast o pekarni :))
ma napadlo kolko ludi tak stoji na zastvake, a nejdu ani na zachod, aby im neusiel... a pri tom tak strasne a dlho o tom uvazuju, ci ma ju ci nemajuuu aaaaaaaaa
a ked nejdu, celu cestu myslia na to, ako pojdu :))))
ceder_john
21. 02. 2007
Aššurballit: juhuuu, ale nie len taky obycajny magor, velky minimalne... konecne som zistil co vsetko sa da vytazit z jedneho obycajneho dlata...
johny45: som rad...
vesuvanka: inak ak sa bude na mna niekto odvolavat, ze som radil hrat tenis na ihlici... je to na vlastne riziko... je to len z pocutia...
ceder_john
21. 02. 2007
název si mě přivolal :-))), zajímavé, nevěděla jsem, že na jehličí jedle bělokoré hrají Japonci tenis
Hm, celkom dobre, taka zelena haluz s pribehom...normalne sa mi to pacilo...:) *
aj tak nemam ...
mam take ihlickove:
Thuja occidentalis Smaragd
a Picea abies
a este nejaky krpaty pinus ...
tak dufam, ze aj na tych sa da hrat tenis ...
mozno aj hej... ten stromik ma len taky honosny latinsky nazov... si ho pamatam z piatej triedy ked som sa ucil 60 stromov... blee..