Obchůdek

Některé výrazy a obraty zjevně nezapadají do atmosféry, o kterou jsem se snažil. Třeba se mi podaří přijít na lepší. Doufám, že to takhle nebije příliš do očí.

"Dobrý den"
"Dobrý den, mohu Vám nějak pomoci?"
"Víte, dostal jsem od svých přátel tuhle sbírku šťastných úsměvů a rád bych ji vyměnil za něco jiného."
"Ano, samozřejmě. To se občas stane. Jen si vyberte podle svého vkusu."

"Působíte na mne jako znalec nebo sběratel, pane.
Dovolte mi, abych Vám předvedl tuto sbírku jiter na pavoučích sítích. Je to přímo výstavní kousek. A výborně ladí s těmi večerními ohni, co jste si prohlížel před chvílí. . ."
"Děkuji, ale hledám spíš něco osobnějšího. . ."
"Pak tu máme třeba tento komplet vůní doutníkových krabiček. Nádherný archivní kousek.
Nebo tadyhle - překrásná kovářská práce. Řeťezy chvil, minut a dnů."
"Víte, já bych spíš raději Popely věcí, lidí a snů.
A promiňte, asi si nechám ty úsměvy. Vítr je rozdá smutným lidem a aspoň nezaberou místo. Anebo do nich zabalím vánoční dárky."
"Pokud dovolíte, to by byla věčná škoda. A nás by velmi mrzelo, kdyby jste si u nás nedovedl vybrat něco přesně namíru. Když ale chviličku vydržíte, přinesl bych vám kousek, který by Vás mohl zaujmout. . ."

"Tady to je. Všechno od nás je unikát, ale tato kolekce je něco speciálního. Oči hluboké až k duši. Dešťové kapky na konečcích vlasů. Vůně pohladí jak černobílé fotky. Kůže jak oblázky z mořské pláže."
"Děkuji opravdu úžasne. Musím přiznat, že stojí za to ji i jen vidět. . ."

"Víte, já si ji nemůžu dovolit. Já, to je moc velká cena. Ale děkuji, že jste se mi věnoval.
Nashledanou."

---