Československá literární komunita
Tak jako generace autorů před vámi, publikujte svoji psanou tvorbu. Podělte se o svoje názory a sbírejte zpětnou vazbu na svoje díla. Inspirujte se a učte od nejlepších.
Přidejte sePodvečerní očekávání
05. 10. 1999
1
0
4303
Autor
MM
Klavír hraje sám na sebe
a já čekám tu na tebe.
Mrakodrap trčí do výšky
koupím si čtyři koblížky.
Snad zkrátím svoje čekání
než začnou zvonit klekání.
Slunce pálí na krajnici.
děda valí popelnici.
Dny a noci trávím v práci,
vše kolem mě smysl ztrácí.
Dal jsem si teď malou pausu
než uzavřu další kausu.
Nejdeš - nejspíš marně čekám.
Věděl jsem to, proč se vztekám?
Nade mnou už černá nebe,
klavír hraje sám na sebe.
Já jsem toho tedy od tebe moc nečetl, leč v pravdě musím zvolat! Ten chlapec v pravdě vládne perem! Ta Jane Austen:) No, vážně cool...no, tak jo...:)
bobotic: nejak jsem si toho (tve reakce) vsiml az ted... a mas uplne pravdu! :)
Čekej na mě a já se ti vrátím...
jenom musíš doopravdy chtít..
jenže dál si to nepamatuju :(((
Haha. teď něco do těla sleduj desátý řádek:
všechno kolem smysl ztrácí. Mě je tam zbytečně.
tak a máš to. :-)
Taková podzimní nálada z toho na mě dýchla. Taková ta podzimní depka...Ale jinak si myslím že máš dost dobrý smysl pro humor...
Slunce pálí na krajnici.
děda valí popelnici.
Třečetl jsem to bez jediného zadrhnutí, dobré rýmy, dobrý rytmus....prostě se líbíš.
Slunce pálí na krajnici.
děda valí popelnici.
Třečetl jsem to bez jediného zadrhnutí, dobré rýmy, dobrý rytmus....prostě se líbíš.