Československá literární komunita
Tak jako generace autorů před vámi, publikujte svoji psanou tvorbu. Podělte se o svoje názory a sbírejte zpětnou vazbu na svoje díla. Inspirujte se a učte od nejlepších.
Přidejte seHrobník
03. 05. 2007
11
21
1831
Autor
mořská hvězdice
Stromy zašuměly
svými modlitbami…
Když procházel alejí,
ruce mu voněly hlínou
a korálky na jeho zápěstí
cinkaly radostí.
Na černé tkaničce
stříbrný klíč.
A v jeho očích zvláštní lesk
vítal svítání.
Do dlaní dal mi
bílý štěrk
a pár zrnek prachu…
„S každým západem Slunce
opouštíme Zemi,
abychom se mohli
znovu narodit
do kolébky Svítání…“
A s jeho slovy
náhrobky zvedly
své kamenné tváře ke světlu…
21 názorů
mořská hvězdice
09. 05. 2007mořská hvězdice
05. 05. 2007
Zatím to nejlepší, co jsem tady četl. Stoickej hrobník, co pochopil podatatu bytí a porad se tise raduje. vazne skvelej obraz. myslis tim neco jako, ze vzdycky oba protiklady jsou nutny? nebo narazis na prevtelovani|? nebo mluvis uplne o necem jinem?
Zatím to nejlepší, co jsem tady četl. Hrobník, co při nekonečném styku s mrtvolami pochopil podstatu bytí. Mluvís o nutnosti obou protikladů? nebo o převtělování?
mořská hvězdice
03. 05. 2007
zajímavá inspirace...
skvěle stvořená báseň, řetěz veršů velmi vkusně řazených
se
mi
lííííííííííííííííííííííííííííííííííííííííííííííííbí
moooooooooooooooooooooooooooooooooooooooooooooooooc !*!
mořská hvězdice
03. 05. 2007mořský koník
03. 05. 2007
...no, nevim....ale kdyz kriminalka votvira nekdy hroby, tak to je takovej smrad, ze utikaj, az se jim prdele tresou...a hrobnik nesmi....ale ja ti tvyho neberu....)