Bludička

 Bludička

Ahojky, hojky, já jsem tady,

vidíš mě, milý člověče?

Dívej se v záři na mé vnady,

než ti světýlko uteče.

Kouzelně skáču nad kameny,

nad tmavou hladinou rybníka,

zčeřím i závoj vodní pěny,

dráždím tím trošku vodníka.

Zabočím ostře mezi trávy,

tam, kde se vrby honosí,

takhle si pohrávat, to mě baví,

s tenkými listy rákosí.

Zářím a skáču jako divá,

dívej se, dívej, človíčku,

poslouchej, támhle žába zpívá

svým dětem tichou písničku.

Voda se rychle v bahno mění,

ty to však vůbec nevidíš,

jiné než mě v tvých očích není,

ostatní v nich jen těžko zříš.

Náhle tě popadá pocit děsu,

já na to říkám jen: „Co já s tím?

Ty se tu v bažinách vzdáváš lesu

a já si v klídečku odcházím.“