Mnohonohá židle

  Často chodil kolem jedné prapodivné židle. Nevěděl, co si o ní myslet. Když ji viděl poprvé, byla dvounohá.

  Když ji viděl podruhé, nohou měla pět. Byl si jist, že je to ona, měla jen víc nohou. Bylo na ní něco zvláštního.

  Zahlédl ji potřetí. Měla osm nohou. Posadil se na ni. Byla velmi pohodlná.

  Uvelebil se a začal snít. Snil o vodopádech a hle! Plul na židli s výhledem na vodopády. Představil si obrovský strom v pralese. Ocitl se v koruně onoho stromu.

  Umanul si, že ze své zvláštní židle nikdy neodejde. Cítil, ja spolu splývají v jednu bytost.

  Zase zatoužil, aby byl na nějakém neobvyklém místě.

  Ale nic se nestalo.

  Pak jen zaslechl:

  ,,Hele, devítinohá židle!"

  ,,Já ji viděl dneska ráno, ale měla jen osm nohou."

  Pokusil se promluvit. Utéct.

  Nemohl.

  Byl devátou nohou.