Písmák Československá literární komunita
Tak jako generace autorů před vámi, publikujte svoji psanou tvorbu. Podělte se o svoje názory a sbírejte zpětnou vazbu na svoje díla. Inspirujte se a učte od nejlepších.
Přidejte seČarodějnice...
10. 05. 2001
9
1
3978
Autor
Petula
Proč si lhát... Ten příběh mi odhalila vědma.
Na káře vezou mne
podmračným červencem
Svátek Magdaleny
před svatým Jakubem
Obilí se zemí
spoutáno kořeny
Mne poutaj provazy
Nevinnou - věřte mi
Komu jsem pomohla,
ten se teď odvrací
Ptali se na lásku
Jak přemoct nemoci
Ruce mi svázali
a bubny duní
Pohled můj do tváří
šátek už cloní
Nohy mé růžové
vstoupí na otepi
Chrastí už vyschlé je
Smůla se přilepí
Poslední Otče náš
Odstoupí kněží
Teď - mistr popravčí
Vlasy se ježí
Ustříhne u hlavy
kadeře havraní
I pro ně slzy mi
na prsa padají
Zavoní smolnice
a ztichne dav
Krutá taškařice
Jen lůzo se bav
Dříve než hranici
zapálit stačili
déšť, kroupy, blesky
se nad krajem rozlily
Nebe se roztrhlo
Ohnivá čára...
Hlas zahřmí mohutný:
"Petulo! Návrat!"
Vidím se u kůlu
Tělo mé hladké
mrtvo tam leží
Jak bylo mi sladké
Čeká mne dvě stě let
v nicotě strávit
Pak, z trestu, mužem být
Nelze se bránit
Za bílou magii
léčivé pití
Za to trest předlouhý
po krátkém žití
________________________________________
Jediným hříchem jsem se provinila.
Bouři jsem spoutala, aby mne zabila...
1 názor
větroplach
25. 06. 2008
Petula: já mám takový svůj sensor - když se mi při čtení zježí vlasy a naskáče husí kůže, je to prostě síla... a teď mám husinu takovou, že bych mohla o svou kůži strouhat křen... brr... obrovský TIP***********
Monty_Python: Jojo, rozumím. Je to tak...
Ach, kéž by byl někdo, kdo by to byl schopen zpětně napravit dle našeho cítění... (-_-)
škoda, že se to tak divně (ne)rýmuje
jako příběh je to pěkný
ale vědmě nevěř, něco podobnýho říká každýmu :o)
Petulka: Jé! Tys tu byla. díky... :-)
blbjenka: No jo, to je přesný termín "(ne)rýmuje"... Já už jsem taková ;-) Občas se (ne)rýmuji a pak ani (ne)rámuji do nějaké kultivované podoby. To víš, za těch let...
A vědma? Ba ne, zcela přesně mi řekla, jakou řečí jsem mluvila, ještě než jsem začala zvládat první slůvka mateřštiny – a česky to skutečně nebylo. Našim to tehdá dost zamotalo halvu... ;-)
Wopi: No, děkuju – děkuju za útěchu... :o))) Uvidíme!