Československá literární komunita
Tak jako generace autorů před vámi, publikujte svoji psanou tvorbu. Podělte se o svoje názory a sbírejte zpětnou vazbu na svoje díla. Inspirujte se a učte od nejlepších.
Přidejte seBohumil Hrabal v kleci mojí imaginace
Autor
atjoV
celý život běžel po sinusoidě života
a věděl o ní všechno
nakonec ji kreslil sám
souložil se svým pochroumaným nitrem
Nechává na sobě bujet rakovinový nádor surového světa
ve světě se ocital co by divadelní recenzent v královské lóži, který nikdy nevidí jednu hru dvakrát
hospoda je orloj s defilujícími svatými
používal Midasův psací stroj – každý papír pozlatil složitými ornamenty
je loupeživým skladníkem v hale metafor-
neustále se prohrabuje v bednách plných fantazie
předplatil si inspiraci na celý život dopředu
je vrátným v hotelu, kde přespávají múzy a chodí s nimi na pivo
koupe se v jezeru obrazů
je skleněný hranol skrz který se bílý jednolitý paprsek skutečnosti lámal na tisícibarevnou duhu
Na dně půllitru našel snítko absolutna
Nikdy nekráčel vánicí, ale chumelenicí andělských per
nemá jen básnické střevo, ale celý organismus
hlava stále v oblacích a nohy hřeby přibité k zemi
mozek nemá obalený v plenách, ale v zrohovatělých myšlenkách
prahne po klidu něžné apokalypsy
dobrovolně se krmil žhavým železem a dehtem přivedeným k varu
Chvíli byl naivním dítětem a moudrým starcem
Nadšeným posluchačem a inspirovaným tvůrcem
je tisíckrát sedřeným palimpsestem reality
mojí tabula rasa nikdy nikdo tak nepopsal
je nejscestovalejším poutníkem ze světů přesahujících naše vědomí
jako kolibřík co se sytí nektarem z lilie
vox populi od něj dostal kopačky
do očí mu svítí reflektor nekonečna
je dirigentem, jenž řídí orchestr našich emocí
a on si někde v klidu sedí, vyhrnuté nohavice,