Písmák Československá literární komunita
Tak jako generace autorů před vámi, publikujte svoji psanou tvorbu. Podělte se o svoje názory a sbírejte zpětnou vazbu na svoje díla. Inspirujte se a učte od nejlepších.
Přidejte sePaví
01. 07. 2007
6
6
1587
Autor
sapro
Když barvy blednou od nocí,
prokletí touhy skrývá v šeru
kat, malý uzlík nemocí,
postava s loutnou.
Nedůvěru nesmyješ deštěm
jenom tak
a nikotinem prsty žloutnou.
Obrysy postav – klobouk, frak.
Perfektní fraška kabaretu,
jsem zrezavělým mečem,
číší od dehtu.
S otiskem růže jejích retů
Pravda – jen v něčem
s rýhami v zádech,
od nehtů.
Pomalým krokem kráčí krajem
shrbená, stará, kulhavá.
A my si pyšní tiše hrajem
s cigárem v koutě
na páva.
6 názorů
Závěr je mi připadán dobrým i přes nesrozumno plynoucí z mého inteligentního necigaretství.
Jinak je mnou dílku nekompromisně vytknutou ona neprostupnost a kmenotuhost nedávající čtenárstvu vnitroprostorno a dojem lehkivity natož vtaženno. Ono negativno je zejménně ve (zbylém) vnějším jednocestí ješte podpořeno pro toto dílko zbytečnatou dojmově přímou promluvou k čtenáři, byť to bylo myšleno třeba jen jakoby obecně.
4