Písmák Československá literární komunita
Tak jako generace autorů před vámi, publikujte svoji psanou tvorbu. Podělte se o svoje názory a sbírejte zpětnou vazbu na svoje díla. Inspirujte se a učte od nejlepších.
Přidejte se1
09. 07. 2007
6
7
691
Autor
chlap_s_kotletama
dílo jen uložit do konceptů, zatím ještě nepublikovat
a zabilo zas jednou třešně na zahradě;
procházela ses venkovem
a vůbec, bylo mi blaze
kladiva mraků padala k zemi
omšelé lustry prskaly z těl
hnijících v zahradě věčného spánku
a kostel k večeru osiřel
když jsi pak vstoupila ústy města
do hospod, divadel, klubů, chrámů
viděl jsem poprvé skutečné smutky
ohnuté větrem, ve svitu lamp
a noc byla tolik lidská
že jsem z ní sám měl strach
7 názorů
hm tak sem zrovna chtěla říct, že:
'kladiva mraků padala k zemi
omšelé lustry prskaly z těl',
je teda vážně pepřený, že to se mi líbilo hned po vstupu ústy města úplně nejvíc.*
ale fakt je, že je ta básnička chvíli tlustá a chvíli zas tenká jak anorektická nit.
Střední partie dle mého vkusu nehodná existence; takové bludišťátko verbálních uzlíků, jinak ale důvěrně známý pocit, sdělný, ..., ulpývající.
-t-
frontanabanan
10. 07. 2007
tady ty dva řádky si dám pomyslně pryč a su spokojená *
omšelé lustry prskaly z těl
hnijících v zahradě věčného spánku
....pro mne sdelna velmi......a "cista"...tim myslim, ze kdyby uhnulo se z "konceptu", chces-li z "nerovnomernosti" ve snaze cos tu zdokonalovat, byl by text studeny jak vokno v silvestrovskym rychliku...***
zajímavá - aj když dle mě troochu nerovnoměrná...
první sloka tak hezky prostě povídá - a pak sú tam možná zbytečně silné mětafory (kladiva mraků/ zahrada věčného spánku/ ústa města) - jako že to nejde v tym jednoduchém sdělném duchu - a zas konec je moc...
ťap