Československá literární komunita
Tak jako generace autorů před vámi, publikujte svoji psanou tvorbu. Podělte se o svoje názory a sbírejte zpětnou vazbu na svoje díla. Inspirujte se a učte od nejlepších.
Přidejte seZe skříně I,II,III,IV
Autor
MorriconeTheGod
I. Ze skříně
První největší umění
Sedím v temné skříni
a chapadla tmy se kolem mrskají.
Sedím zkroucený,
hledám umění samoty.
Ostatní už spí…
město je jak vánoční stromek,
alespoň tak to bývá
a lidé se k sobě krčí v postelích.
Mé samostudium mne pohltilo,
nadšen, hledám v něm smysl bytí.
Snad nikdo nezaklepe,
aby rušil,
Beztak nemám sílu otevřít,
vyjít ven,
Už mohu jen udělat z nouze ctnost…
II. Ze skříně
Druhé největší umění
Rozveselí člověka,
když sám sobě vykope hrob
a lehne si do něj?
Snad to časem přijde směšné.
Ve své skříni zeslábl jsem natolik,
že se nemohu hnout,
natož vyrazit zamčené dveře
… a klíč jsem spolknul…
jak legrační mohou být
patetická gesta,
která nikdo nevidí.
A když jsem se naučil samotě
počal jsem studium
druhého z největších umění.
Dělat z nouze ctnost…
III. Ze skříně
A teď budu trochu poetický…
… ve věčné snaze být básníkem
a mohu svírat pero jakkoli silně
jako bych z něj
chtěl vymačkat verše.
Co je to platné,
když sedím ve tmě.
… šípy múz postřílely všechny kolem mne,
jsem jediný, koho minuly…
A mohl bych se radovat, že jsem přežil.
…brzo přetne kat
strunu života mého…
Nakonec každého „převeze“ slepý Charón.
IV. Ze skříně
U Charóna
A na jeho vratké lodi,
budu sebou házet, abych ji potopil.
Vysmívá se mi kat
se sekerou
i múzy lukostřelkyně,
má tužka s papíry,
jež jsem si bláhově vzal
do temné skříně.
…možná Da Vinci uměl psát poslepu,
ale já ne.