Písmák Československá literární komunita
Tak jako generace autorů před vámi, publikujte svoji psanou tvorbu. Podělte se o svoje názory a sbírejte zpětnou vazbu na svoje díla. Inspirujte se a učte od nejlepších.
Přidejte seStřepiny touhy
21. 05. 2001
12
0
3919
Autor
Bacil
*20. 5. 2001 Láskám, které bolí, ale přece jsou krásné
Na tváří lehký smích
a přece: v srdci žal
když večer zase ztich
jdi, srdce, všechno spal
mé touhy i můj hřích
co bude asi dál
zas hořím jako vích
a kolem jenom kal
Na tváři lehký smích
a v duši leda prach
v parcích i v tramvajích
sám ze sebe mám strach
možná mi chybí klíh
možná se ztrácím v tmách
teď mlčte, moudra z knih
můj svět mi někam plách'
Na tváři lehký smích
mých dvaatřicet let
mám nalévat si líh
když hroutí se mi svět?
můj elán nějak zplih'
a není cesty zpět
a v duši padá sníh
a chechtá se tam skřet
Není to tak, to není u věku
to už je prostě jen ten vnitřní pocit,
to, co je zkrátka uvnitř v člověku
není to sen snad, z kterého bych procit'...
....snad není dáno věkem.....?
...ale mluví s duše
a hluše se k tomu staví "čas"
...jenže stačí kroky ... odhodlání
nenaslouchej tomu lhaní
že snad stár a na nic síla
to ti radí jedna víla.....
Je to smutné, a krásné. Bez výhrad. A na rozdíl od Wopiho si myslím, že patří k Tvým nejlepším. Ťap
no, bolestné jo, ale... na tváři smích a v srdci žal už byl mocmockrát, máš, člověče, lepší kousky
Hezké, ale čtu v tom lehký patos, který občas vyčítáš Ty mě :o). Ta nálada je ale opravdová, to cítím. ( tak trošku mi vadí příliš veršů končících na "h", ale to je asi jen subjektivní dojem). Za tu náladu - típ, jinak add. Wopi