Písmák Československá literární komunita
Tak jako generace autorů před vámi, publikujte svoji psanou tvorbu. Podělte se o svoje názory a sbírejte zpětnou vazbu na svoje díla. Inspirujte se a učte od nejlepších.
Přidejte seLásce
01. 08. 2007
6
9
3187
Autor
Alice Renata Beaterson
Jen jeden doušek tvého hlasu…
napustím vanu lotosových slov
Nepěji ódu na tvou krásu…
voníš po nivee
Ve skládankách se nevyznám…
dáváš mi srdce potají
Miláčku, list po listu padá…
sbírám tě – mozaiku na dlani
Topím se v modré naději…
tvých očí
Jsi rozbouřené moře, klidný přístav…
znám tě, jak cizí kraj i své boty
9 názorů
evokuje mi to báseň...širé rodné lány... :) slunce a otevřená náruč,,,krajiny,,,člověka...
Alice Renata Beaterson
03. 08. 2007
Jsem rád, že jsi šťastná, ale stalo se, co jsem prorokoval : tvorba je slabší (ne špatná, jen slabší), ale myslím si, že nemusíš litovat. Básně jsou stejně o tom, po čem člověk touží, co by chtěl a co mít nemůže. Ty to teď máš - tak vo co go ?
strejda oldjerry
Alice Renata Beaterson
02. 08. 2007
To je konečně jiný kafe než puklá srdce, život napadrť a zlomený. Tohle si přímo říkalo o zrýmování, ale i tak *T s pevnou nadějí.