Československá literární komunita
Tak jako generace autorů před vámi, publikujte svoji psanou tvorbu. Podělte se o svoje názory a sbírejte zpětnou vazbu na svoje díla. Inspirujte se a učte od nejlepších.
Přidejte seNeZatracení navzdory moruším
Výběr: oleandr
17. 08. 2007
18
26
2933
Autor
chytrá_jak_radio
Vyplul jsem z hlubiny, když se mi vybavilo, že je lépe
se po setmění nedotýkat pstruhů, co sídlí ve vzdušné komoře
a hájí tajemství spodních vod.
Rozmáčeným tělem rozhrnul jsem závěs pokoje,
kde v nečekaném bezvětří v mém křesle
ospale mžoural dlouhoploutvý pstruh. Svým zpěvem bych ho byl ukonejšil,
ale nenašel odvahu, ani on ani já, navzdory moruším, které padaly
ze zmrzlých stromů.
.
Ten večer dosnil jsem sen, kde
svět propojen s mořským dnem vyrovnával mé hladiny
a byl jsem zas o něco chudší.
Byl jsem sám
26 názorů
Já jsem zase rád, že jsem mohl reagovat, jak jsem reagoval. Nečiním si nárok na spávnost názoru, ale je zde několik málo jednotlivců, se kterými čas od času takto otevřeně a se vzájemným respektem diskutujee své věci a já jejich kritické připomínky vnímám bez jakéhokoliv pocitu zatrpklosti. Patří k nim Zbora, Fouckault, Pan_Brasovsky, Smetiprach, Paranoid_android, ale ten už tady nepůsobí, v kontaktu však jsme. Ještě si velmi cením kritik Jinovaty.
chytrá_jak_radio
10. 02. 2008
Můj přístup k básním je konzervativní, ale jak doufám, v dobrém smyslu toho slova.
K první sloce bych měl výhradu k zalamování. Jsou to vlastně tři sloky. Např.: Verš, začínající ...rozmáčeným tělem... bych asi dal na další řádek, Stejně jako ...Svým zpěvem... Ono to sice ani tak nevadí, dokonce stávající zalomení působí dynamičtěji, na druhou stranu mnou zmíněné rozčlenění umožní lepší myšlenkovou orientaci v textu.
Měl bych aké připomínku k verši:
rozhrnul
jsem závěs svého pokoje, kde v nečekaném bezvětří v mém křesle ... jen drobnost, kde bych vypustil ...svého. Pak je tam ...v mém křesle, což říká, čí to je pokoj a zdá se mi to takto o něco čistší. Trochu mám nejistotu ve verši o jablcích, padajících ..., ale je to otázka. Jablka mi zní v uších jako klišé, pokud se je nepodaří dát do neotřelého kontextu a zde váhám.
První sloka moc hezky zvukově končí veršem ...Svým zpěvěm ... atd.
Druhá sloka je až na ...Byl jsem sám... bezvadná. Parádně graduje, ta gradace je umocněna jak kontrastní stručností, tak i rýmem, který je tak prudce rytmický, že je jasné, že nejde o úmysl psát vázaným veršem, ale zvukový důraz.
Byl jsem sám mi přijde už hodně osobní a kategorické, zatímco zakončení ...o něco chudší... mi přijde střízlivější a více umožňuje ztotožnit se i nezúčastněnému čtenáři.
Celkově báseň však působí dobře, líbí se mi, že zatímco první část působí opravdu spíše lyricky a snově, ve druhé je dán důraz na myšlenku a obě části se i ve výrazu příjemně liší.
Rychlý šíp_5
27. 08. 2007chytrá_jak_radio
23. 08. 2007chytrá_jak_radio
23. 08. 2007Rychlý šíp_5
20. 08. 2007chytrá_jak_radio
18. 08. 2007Rychlý šíp_5
18. 08. 2007
zanechává to ve mě pocit rozjímání a klidu
s nádechem smutku*
povedené
střeva prvokova
17. 08. 2007mořský koník
17. 08. 2007
zajímavá práce s "literárními maskami".
..dobře napsáno - líbí se mi, jak text v závěru graduje pomocí vnitřních (mužských) eufonií.
potěšilo.