Pár vteřin před spaním ...

/pro CHYREN/

Jak dlouho ještě – jako malá se o své blízké budu třást tak sama zimou třesoucí se? rozeznám nastraženou past do níž mě život lstivě vláká aby mě slabou zocelil? rouhat se jaksi nepatří se je cílem cesta? cestou cíl když ustavičně míjím zdá se? proč každý z mých dnů podobá se zmasakrované naději v dálce kam slunce usnout padá a touhy – proč se ztrácejí? proč když ti říkám: Mám tě ráda opak bys slyšel raději?

---