Zklamání

   ,,Proč zrovna ona musí být tak dokonalá? Proč zrovna na ní musím pořád myslet? Proč jí miluju? A proč to, sakra, není oboustrané??!? Nemůžu říct, že sem to nečekal. Akorát ten nejhorší přežitek lidstva, schovávající se pod maskou dobrých úmyslů a drápající vaší mysl otázkou kdyby: Naděje, mě donutil k tomu, abych snad ještě doufal. Abych si myslel, že mám ještě šanci. To bylo před tím. Proč jen sem Tomáše prosil, aby se jí nenápadně zeptal? Nedokázal sem si pravdu uvědomit sám? Tak teď to mám. Pravdu. Nepřikrášlenou, holou a zdrcující. Ale já vím, co musím udělat..."

   Ostří žiletky prořízlo chladnou zářijovou noc. Kov tenký jako papír se nořil hlouběji a hlouběji pod  tenký obal chránící to cenné uvnitř... Ven se začala řinout sytě červená tekutina. Pálivý pocit se dostavil ihned. Nebyla to bolest, jen takové podráždění nervové soustavy...

   ,,Musím zapomenout..." připomínal jsem si pořád dokola, přidávajíce si na kuře Chilli omáčku z právě otevřené lahvičky...