Československá literární komunita
Tak jako generace autorů před vámi, publikujte svoji psanou tvorbu. Podělte se o svoje názory a sbírejte zpětnou vazbu na svoje díla. Inspirujte se a učte od nejlepších.
Přidejte seZašlapaná
01. 10. 2007
11
16
2695
Autor
MazLenka
Ztrácím se v holubích hnízdech postavených z mých vlasů ve světlíku
Neslyším srdce zvonů bijících tam, kde moli vyžrali kulaté dírky do zástěry
Mizím v pomněnkách zapomnění řetězových mostů
Vystoupat znovu na Sokol a se smíchem se vrhnout dolů
Rozstříhat tričko se žirafou a uplést z něj oprátku pro sebe a své děti
Pro ty děti, které jsou po kýblech v různých částech nemocnic
Zalezu do mechu a stanu se jedem pro houbaře
Pozvracím bělost vyfintěných blondýn
A pak uzavřu tuhle hloupou kapitolu zbytečného bytí.
Jen mých květin se prosím ujmi, Satane, cos dostal mne na kolena.
Děkuju
16 názorů
sestricka.slunicko1
03. 03. 2008
prijemne zvrhla atmosfear, ta dekovacka v zaveru to trosku kazi. ale celkove velmi libi.
Moc pěkné, silné... a silně smutné. Doufám, že ti brzy přibude nějaká krásná inspirace na optimističtější poezii... :-))
ať je to jak chce i Fénix vstal z popela, hlavu vzhůru, bude zase líp
Houbičky jsou zas poživatelné a kytí mají zas svou paničku. Jen jsem teď dík Tvé kritice objevila, že jsem tuhle věc vůbec psala a čtu ji jak od někoho cizího. Vůbec si ji nepamatuji....... Za tipec kukuju