Písmák Tátovi
Do tmy mi někdo dneska v noci promítal závěrečné titulky. Na černém pozadí. Bílé.
V každé řádce Tvé jméno.
SMS
S tváří karetního hráče
schováváš Černou Petru
a ve žlutých obálkách
mažeme naše „bylo“.
Víkendová
Zapadlá řasa v hromadě knih,
poslední sečtená na tváři z pih,
čekám tu na Tebe sama a tichá
slovem tím bolavým-pro dnešek lichá.
krize v praxi
V pondělí jsem dávala na oba záchody roličku papíru, dnes tu jedna chybí.
Kdo ji vzal, ať ji okamžitě vrátí.
Truchlivá
Jsem skákací panák
a mé barvy
pomalu rozjíždí
maminky s kočárky.
Promodralá
Zas krčím nos a nabírám k pláči.
Jsi hloupá. Křičím na sebe.
Vymlátil z Tebe duši.
Zašlapaná
Ztrácím se vholubích hnízdech postavených zmých vlasů ve světlíku
Neslyším srdce zvonů bijících tam, kde moli vyžrali kulaté dírky do zástěry
Mizím vpomněnkách zapomnění řetězových mostů
Vystoupat znovu na Sokol a se smíchem se vrhnout dolů
Nanicovatá
Vykleštěnci venčí své zhýralé krysy
a larvy s odporem líhnou svá Kdysi,
po letech závistí hubí se v žárlení-
štěstí si vykopat, pak křížek dřevěný.
S Tebou
Pod kůži vmazlím se shebkostí šelmičky,
do dlaní vpiji se, když hledáš uličky
schované vzákoutích horkého těla.
Přiložit polínko do pece nechám si,
Sebejá
Trhám si obočí jak děvka od Seinyv podvazcích schovávám duševní migrény,ve stoce času dupu si v rozkoši-zástupy zvrhlíků, manželé, slaboši.
Svíčková
Měl bys ležet někde za zdí
(tam, co všichni prašiví psi. )
Nenávist. Dávno vzala za své
(jak můžu nenávidět, co dávno tlí. )
Černobílá
Skrz prsty procedit nudlovou polívku,
na plotně uvařit povidel konývku.
Z hmoty pak vytvářet rozličné koláže
o tom, jak život dokáže podrážet.
Omyl
Z rozmaru Kohosi stávám se králíčkem,
pokusným zvířátkem, domácím mazlíčkem,
s šedivým kožíškem zapadám do davu,
za drobnou úplatu,prachšpatnou potravu.
Jsem Tvá.............
Klikatou čárou deru se "za nosem",
a překonávám její křivky
křivkami vlastního těla.
Chci toho tolik.
Jedová chýše
Vkanclíku maličkém, však vmnožství velikém,
vaří tři Jezinky lektvary všeliké.
Že jsou to baby zlé, nemají důvodu
po vzoru vrstevnic užívat důchodu.
Zasněná
Neumím malovat,
však Tvůj obraz do hlíny vyryju poslepu-
mé dlaně ho důvěrně znají.
Každičký detail a zákoutí těla-
Zrcadlo?
Ptala jsem se ho, jak se má a jestli už našel, co hledal. Překvapil mě odpovědí, že to vzdává. On. Který mě dokázal postavit na nohy a ukázat cestu.
M.S.
Byl jsi to Ty,
kdo otevřel mému Jaru brány k Létu.
Na ostrých kamenech, mezi suchými mořskými ježky
my vzývali - sténaje - přání věčného bytí.
Bajka o Myšce a Zmiji
Ty odporná a slizká Zmije.
Myška v prsíčka se bije,
očka rudá, vzteky kvičí,
Zmije na slunku si blahem syčí.
Dálka
Slyším, jak Ti šeptám
Mizero.
A na rtech mám ještě chuť posledního milování.
Odjíždím.
Osudová
Já zabila jsem velké Dítě
bezzubými dásněmi se pokousalo v křeči.
Pro minulost, za budoucnost.
eHexe
Já klečela před Ním, vokovech jatá
aprosila o milost, než hlava sťatá
skutálí se vmou smrt si přející dav.
Byla jsem hříšná, ano, můj Pane
Návraty
Vdálce zvuk polnic
a na košili trocha krve
ztěch, co nechápou ze Štíra nic
atápou vněm po letech, jak prve.
Čtvrteční
Jak Fénix, co zpopela vstává,
jak děvka, co se levně dává,
jak chomáč vlasů na hřebenu,
lesní víla plná hlenu-
Smrt mi (prý) sluší
Mozkem se probírám jak bločkem na vzkazy,
tuším její přítomnost, však nehledám důkazy.
Když večer samotná chystám se kspaní,
spolštářem pod hlavou, místo Tvých dlaní,
Předjarní
Zkřivené kosti mám a sup kolem krouží,
Zpovzdálí sleduju, jak den se dlouží.
Od rána kvečeru zima mě požírá,
Tělo mě zrazuje, když vkřečích usíná.
Tonutí
Polykám život, co dávám si na lžičku
a v duchu proklínám tu malou husičku,
co každá holka v sobě si nosí.
V hamižném, prolhaném, studeném světě,