Československá literární komunita
Tak jako generace autorů před vámi, publikujte svoji psanou tvorbu. Podělte se o svoje názory a sbírejte zpětnou vazbu na svoje díla. Inspirujte se a učte od nejlepších.
Přidejte seDojemný příběh Romea a Julie k popukání
26. 10. 2007
9
16
2111
Autor
Nickyx
Romeo a Julie 21. století
I. Filosofický úvod
II. 1) Doba temna
2) Nečekané okamžiky
3) Ještě nečekanější okamžiky
III. Z tragédie komedie
Venku se začalo rozednívat. Mrazivé krůpěje vysrážené rosy ho štípaly na holých prstech. Nevěnoval tomu pozornost. Beztak by umřel, dříve nebo později, ale přece. Teď žalem. V dáli zanotovala rozbrušovačka, jejíž zvuk se pral o nadvládu s ohlušujícím tichem současnosti. Nevnímal ani jedno. Mráz, slunce, havrani, úchyl, nic nemělo smysl. Jsoucno se reinkarnovalo do jediné osoby. Co když ji nikdy nezíská? Má vůbec smysl se o něco pokoušet? Nevím nevím, nevím nevím, nevím, já nevím!
Chroptící klid se nadále vysmíval absurdnosti okamžiku. Sevření nejistotou uspávalo mysl a naději a probouzelo šílenství. Neměl hlad. Neměl chuť. Neměl nic. Bolest a beznaděj. To jediné mu zbývalo. A přesto se stalo něco neskutečného.
Mobil v jeho kapse třikrát zavibroval. Co to? Ona? Rychle, co píše? Je to ona? Je to ona! Bože! Promin Kubisku, prosim, nezlob se, nemela jsem zapnuty mobil. Nezlob se, prosim, budu tam do peti minut. Maruska.
Vyskočil a prudce se usmál. Neměl vyhráno. Dokonce ani na remis to nevypadalo. Přesto se vše kolem něj dokázalo opět zhmotnit. Naděje neumřela, jen se schovala do protijaderného krytu. A teď slunce začalo svítit. A hřát. Teď sníh začal studit, vítr foukat a hlava přestala bolet. Jakou měl radost! Klouzal po zamrzlých kalužích. Jednou. Dvakrát A ještě...
Uslyšel volat své jméno. Otočil se a... Rovnováha byla tatam. Stačil dvakrát promáchnout rukama a... „Kubóóó! Ježíšmarjá Kubóóóóóóó!“ řvala Marie a utíkala k němu jak nejrychleji mohla. „Kubo, Kubo, jsi v pořádku? Slyšíš mě? Kubíku! To mi nemůžeš udělat, lásko!“
Otevřel oči a zašmátral v bezedné kapse. Na proděravělém nebi se zatřpytila nová hvězda, aspoň ze země to tak vypadalo. „A vemeš si mě, když ti to teda neudělám?“ Marie se na něj přísně zadívala. Ale to je vydírání, stihla zaoponovat, než se jejich rty navždy spojily. Inu, přimrzlý piercing je přimrzlý piercing.
16 názorů
Mistress Maidness - jedovatost v mém případě je pouze nesofistikovaný klam s přídomkem tíživého fluida, kdo mě zná ví, že je to jen mlhavá záclona, která vlastně teoreticky neexistuje....je to myšlenka, nezhmotněná, která však jako zhmotněná vypadá ;) snad mě všichni do jednoho pochopili :) děkuju za dlouhou propracovanou kritiku nestavěnou na cizích pocitech, jak se to často stává ;)
palino8: je mi to naprosto jasné a nemůžu nesouhlasit....dekuji ;)
člověk_který_není: ď :)
člověk_který_není
29. 10. 2007
ale tak, povedzme...niektoré detaily sa mi zdajú, že sú tam akoby nasilu, ale ako celok to znie dobre
Barman: a nešlo by aspoň jedna minus??? ;) díky :)
Jarmila_Moosová: tomu říkám podpora! :) děkuji mnohokrát! :)
w._w._f._t._e.: jop ;) jsem rád že jsem se vlezl ;) ď :)