Československá literární komunita
Tak jako generace autorů před vámi, publikujte svoji psanou tvorbu. Podělte se o svoje názory a sbírejte zpětnou vazbu na svoje díla. Inspirujte se a učte od nejlepších.
Přidejte seMaybe
Autor
člověk_který_není
Nevím, jestli přijde další den,
Snažím se být silná,
Ale každou noc se zlomím,
Je tak snadné zapomenout,
přes den,
Ale v noci…se všechno vrátí.
Možná,
Možná, že se jednou ocitneme na stejném místě,
Stejně ztracení,
Možná…
Pevně věřím v příchod světla,
Pevně svírám oční víčka,
Nedovolím si spatřit tmu,
Chci cítit sluneční paprsky na své tváři,
Zahnat všechny zlé sny,
Aspoň na chvíli.
Možná,
Možná, že se jednou ocitneme na stejném místě,
Stejně prázdní,
Možná…
Jak sladké to vše může být,
Možná, až se jednou setkáme,
Až se setkáme ve stejné roli,
Neustále se omlouvající – světu, sami sobě.
Věř mi, miluj mě,
Možná, že si jednou vzpomenu,
Jaké to bylo rozdat celou svou duši.
Možná,
Možná, že jednou odejdu s úsměvem na tváři.
Jsem silná, ale pokaždé se zlomím,
Jsem tvrdohlavá, ale dělám tolik chyb.
V noci se snažím jen dýchat,
Ale všechny ty hlasy, které se mi vkrádají do mysli,
Honí mě, ničí mě.
Možná,
Možná, že se jednou sejdeme,
Stejně ztracení v Pekle,
Možná,
Možná, že jednou budu usínat s úsměvem na tváři.